ANO chce přivést firmám 100 tisíc cizinců. Česko jich ale potřebuje mnohem víc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hospodářská strategie hnutí ANO počítá se zvýšením počtu zahraničních pracovníků v Česku, konkrétně v příštích pěti letech o 100 tisíc. Spolu s „maximálním využitím“ domácí pracovní síly to má rozpohybovat český trh práce.

Podle pracovních agentur a expertů na migraci jich ale Česko potřebuje mnohem více. Strategie také opomíjí stovky tisíc ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou, pro které je za současných podmínek v Česku velmi těžké získat dlouhodobé pracovní povolení.

Jedním z receptů je zkrácení lhůty pro vyřízení pracovního povolení. Pokud v současnosti žádá cizinec o zaměstnaneckou nebo modrou kartu, určenou pro vysoce kvalifikované zaměstnance, české úřady mají na vyřízení 90 dnů.

Hnutí ANO chce tuto lhůtu zkrátit na dva měsíce a zároveň zavést takzvanou fikci pozitivního rozhodnutí. To znamená, že pokud by úřady nestihly v této době rozhodnout, žádost by automaticky byla vyřízena kladně.

Strategie bez dalších podrobností slibuje také zavedení smart (chytrých, pozn. red.) víz, která by měla umožnit „předkvalifikaci“ zahraničních pracovníků a jejich přidělení konkrétním zaměstnavatelům v rámci řízené migrace.

ANO chce také zjednodušit uznávání zahraniční kvalifikace, vysokoškolských diplomů a profesních certifikátů. Pro tento účel by mělo Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu v příštím roce zřídit jednotnou digitální platformu.

Energetická společnost 2JCP zaměstnává kolem 60 cizinců, převážně na dělnických profesích. „V poslední době se nám však daří získávat i odborníky z ciziny na technicky náročnější role, například v oblasti inženýringu, kde máme nově kolegy a kolegyně z Ukrajiny,“ říká HR ředitel firmy Jan Pošmourný.

„Český trh práce je ale v současnosti na hranici svého potenciálu. Tato situace trvá už několik let a nedostatek pracovní síly reálně brzdí rozvoj mnoha podniků,“ popisuje Pošmourný.

V Česku podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí z letošního srpna pracuje téměř 900 tisíc cizinců. Loni se do Česka přistěhovalo přes 121 tisíc lidí, o rok dříve přes 141 tisíc a v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, to bylo téměř 350 tisíc lidí.

V letech před ruským útokem na Ukrajinu se počet přistěhovalců do Česka pohyboval kolem 60 tisíc ročně. Ani současný příliv cizinců ale nestačí potřebám tuzemských firem.

„Na českém pracovním trhu nám dnes chybí přibližně čtvrt milionu lidí. To je obrovské číslo, které má konkrétní dopady na každodenní fungování firem,“ uvedl šéf Hospodářské komory Zdeněk Zajíček na pondělním semináři věnovaném nelegálnímu agenturnímu zaměstnávání.

Zhruba třetina až polovina z tohoto počtu připadá na vysoce kvalifikované profese, říká ředitelka personální agentury Manpower Jaroslava Rezlerová. „Chybí nám odborníci v IT, v technologiích, chybí nám odborníci v mnoha dalších oborech,“ popisuje.

Přílivu těchto pracovníků dnes podle Rezlerové brání hlavně extrémně dlouhý a zbytečně náročný administrativní proces. „Chápu, že stát potřebuje znát identitu všech zahraničních pracovníků, v tom ta náročnost nespočívá. Ale všechno se dnes vyřizuje papírově,“ podotýká.

V Česku v současnosti žije kolem 580 tisíc lidí z Ukrajiny, z nichž většina sem v uplynulých letech utekla před válkou. Přibližně 70 procent uprchlíků pracuje, ale své povolení k pobytu - takzvanou dočasnou ochranu, si musí každý rok obnovit.

Od letošního roku mohou tito lidé získat takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, kvůli restriktivním podmínkám na něj ale dosáhne jen malá část z nich. Musí totiž například prokázat roční příjem ve výši 440 tisíc korun. Za každou osobu ve společné domácnosti se takto částka navyšuje o 110 tisíc korun.

„Administrativním procesem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu prochází zhruba 15 tisíc lidí z Ukrajiny,“ říká Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Ukrajinští uprchlíci ale v Česku často čelí pracovnímu vykořisťování a neochotě zaměstnavatelů jim poskytovat pracovní úvazky. Řada kvalifikovaných Ukrajinců a Ukrajinek navíc podle Krchové také pracuje na nižších pozicích, než by mohli.

„Máme tady lidi z Ukrajiny s vysokoškolským vzděláním, ale polovina z nich nemá práci, která by odpovídala jejich vzdělání,“ popisuje Krchová. Zjednodušené uznávání zahraniční kvalifikace, jak jej navrhuje hnutí ANO, by situaci mohlo zlepšit.

První místopředseda hnutí ANO a jeden z autorů strategie Karel Havlíček na žádost redakce o komentář nereagoval.

Na některé další překážky, především na nadměrnou byrokracii, už ale strategie od hnutí ANO nepamatuje. Vláda Petra Fialy přitom na jaře poslala do Sněmovny novelu zákona o pobytu cizinců, která celý proces žádostí o pracovní povolení digitalizovala a měla ji tedy zásadně usnadnit.

Novela se ale i kvůli obstrukcím opozice včetně hnutí ANO nedostala na pořad jednání. Dosluhující vláda se těsně před volbami pokusila návrh zachránit.

„Ministerstvo vnitra materiál 2. října vložilo do eKLEP (databáze celého procesu přípravy a schvalování zákona, pozn. red.) s žádostí o výjimky z meziresortního připomínkového řízení, které již proběhlo,“ říká Kateřina Kozáková z legislativního úseku Hospodářské komory. Tento postup měl vše urychlit.

„Očekáváme, že návrh projedná ještě existující vláda a pošle ho do nové Poslanecké sněmovny,“ dodává.

Kvalifikovaní cizinci, kteří by v Česku chtěli pracovat, ale narážejí i na další problémy. Je to například i povinnost dokládat výpis z rejstříku trestů ze země původu (což je často opravdu složité) a přísné podmínky pro zařazení do programů typu Modrá karta.

„Aby mohla firma tento program využít, musí mu nabídnout mzdu na úrovni minimálně 1,5násobku průměru a prokázat srovnatelné pracovní podmínky. To vylučuje mnoho mladých vysokoškoláků ze zahraničí, kteří mají kvalifikaci, ale nemají zatím praxi,“ říká výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb Ivan Dzido.

„Pokud odstraníme zbytečné administrativní bariéry a digitalizujeme celý systém, může se Česko stát skutečně atraktivní destinací pro potřebné odborníky ze zahraničí,“ věří Dzido.