Studie: Aktivně řízené fondy prohrávají boj o zákazníky

Globálnímu trhu s investicemi se v uplynulém roce nadprůměrně dařilo. Celkový objem peněz pod správou investičních fondů, bank, pojišťoven a dalších správců byl nejvyšší v historii, když vzrostl o 12 procent na téměř 119 bilionů dolarů. Vyplývá to z pravidelné studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG).

Rok 2023 byl však také rokem, ve kterém se mezi investory opět výrazně zvýšila obliba pasivních fondů na úkor fondů s aktivní správou. Pasivní fondy jsou investiční fondy, které se snaží kopírovat výkonnost určitého trhu nebo indexu. Jedním z nejběžnějších typů pasivních fondů jsou burzovně obchodované fondy známé pod zkratkou ETF.

Aktivně spravované fondy jsou oproti tomu fondy, kde portfolio manažeři vybírají a spravují jednotlivé investice s cílem překonat výkonnost trhu nebo konkrétního indexu. Sem patří například podílové fondy.

Zatímco v letech 2019 až 2022 směřovalo do pasivních fondů 57 procent nových finančních prostředků, v uplynulém roce to už bylo 70 procent, tedy zhruba 920 miliard dolarů, uvádí studie BCG.

Správci aktiv se přitom kromě nižší atraktivity aktivně řízených fondů potýkali i s růstem nákladů a pokračujícím tlakem na marže. V důsledku toho se jejich zisky podle BCG meziročně snížily o osm procent.

„Správci aktiv dnes stojí před výzvou, jak snižovat své náklady a současně zákazníkům nabízet dostatečně atraktivní a životaschopné produkty s vysokou přidanou hodnotou a návratností. Právě na nich totiž mohou dosáhnout vyšších marží a zlepšit strukturu svých výnosů,“ vysvětluje Vít Pumprla, partner pražské kanceláře BCG.

Průměrná výnosová marže za posledních 13 let klesla téměř o šestinu. Zatímco v roce 2010 dosahovala 0,26 procenta, v uplynulém roce šlo už pouze o 0,22 procenta. Správci aktiv se tak spoléhali především na celkový růst trhu. Jejich výnosy se sice od roku 2005 zdvojnásobily, ovšem 90 procent tohoto růstu bylo způsobeno právě růstem trhu a s tím souvisejícím zvýšením objemu prostředků pod správou.

Mezi další výzvy, se kterými se odvětví potýká, patří rostoucí náklady. Ty se od roku 2010 podle BCG zvyšují v průměru o pět procent ročně, což znamená, že se celkem zvýšily o 80 procent. Správcům aktiv se také nedaří nalézt nové inovativní produkty, které by na trhu dokázaly dlouhodobě obstát.

„Zatímco v roce 2010 existovalo na trhu 60 procent podílových fondů spuštěných o deset let dříve, v roce 2023 už bylo na trhu pouze 37 procent podílových fondů uvedených na trh v roce 2013,“ upozorňuje Pumprla.

Pokud chtějí správci aktiv udržet ekonomickou udržitelnost svého fungování, budou muset podle BCG zapracovat na třech klíčových oblastech. Těmi jsou produktivita, personalizace a větší podíl produktů zaměřených na privátní trh, tedy na nákup podílů nadějných firem, které nejsou veřejně obchodovatelné.

Právě private equity fondy totiž generují investorům nejvyšší zisky. V současnosti na ně připadá necelých deset procent všech investovaných prostředků, ale téměř 30 procent veškerých výnosů.

Tento rozdíl přitom dále poroste. Podle BCG budou mít v roce 2028 private equity fondy pod správou přibližně 11 procent celosvětově investovaných prostředků, ale správcům aktiv budou generovat 36 procent všech výnosů.

Podobné trendy, které vidíme globálně, se postupně podle Pumprly začínají projevovat i v Česku.

„Otázkou zůstává jen rychlost těchto změn, která u nás může být odlišná. Objem prostředků, které budou mířit do pasivních fondů a do alternativních investic typu private equity nebo nemovitostních fondů, poroste v delším horizontu rychleji než objem peněz, které budou mířit do aktivně spravovaných fondů,“ říká pro SZ Byznys.

Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT) však upozorňuje, že v českém kontextu není nárůst obliby pasivních fondů tak výrazný jako na globální úrovni.

„V Česku roste obliba pasivních fondů, ale spíše vedle aktivních fondů než na jejich úkor. Souvisí to i s otázkou, jakým způsobem lidé začínají investovat. Češi si buď sami chtějí nakoupit konkrétní fondy nebo potřebují vyskládat portfolio profesionálem,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Podle Brodani tvoří pasivní fondy odhadem pět až deset procent celkového objemu investovaných prostředků na českém trhu. Část těchto investic je zahrnuta v datech AKAT, zatímco další část představují investice prostřednictvím různých zahraničních platforem.

Vzhledem k velikosti a likviditě trhu v Česku nenajdeme ETF, které by pokrývalo například české dluhopisy, natož ty s možností volby mezi státními a korporátními nebo podle jejich splatnosti. Výkonná ředitelka AKAT dále připomíná, že nabídka ETF fondů je v cizích měnách, především v dolarech či eurech, což průměrnému českému investorovi není příliš po chuti.

„V českém prostředí jsou pro klienta ideálním řešením smíšené fondy, které jsou však k dispozici prakticky pouze v aktivně spravované formě. ETF se v drtivé většině nabízejí pouze jako čistě dluhopisová a čistě akciová,“ upozorňuje.

Aktivní správci v Česku budou podle ní muset nadále inovovat a přizpůsobovat se měnícímu se investičnímu prostředí, aby udrželi svou atraktivitu. Jak Brodani dodává, v době ekonomických cyklů, kdy roste prakticky vše, se veřejnost přiklání spíše k pasivní správě.

„Avšak se změnou investičního prostředí se tento trend může opět obracet směrem k aktivní správě, zejména vzhledem k potřebě měnového zajištění, které aktivní správci poskytují,“ tvrdí. Na dotaz, jaké kroky podnikají aktivní správci aktiv v Česku, aby zvýšili atraktivitu svých produktů, Brodani odpovídá, že trendem je snižování poplatků.

„K tomuto přispěl i tlak z velkých amerických nebo globálních fondů, které mají mnohonásobně větší objem majetku pod správou než jakékoliv evropské fondy, a tedy mnohem větší možnost využívat úspory z rozsahu. Nákladovost aktivních a pasivních fondů se bude postupně čím dál tím více přibližovat,“ dodává.