Úder pro světové burzy přišel z Japonska. Expert varuje, že otřesy nekončí

Takový propad jako v pondělí nezažily japonské akcie od „Černého pátku“ v roce 1987. Tokijská burza předznamenala svým propadem záplavu červených čísel, která v pondělí postihla akcie na celém světě včetně největšího trhu ve Spojených státech.

Japonští investoři jsou de facto v rámci světové ekonomiky největšími věřiteli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ke konci loňského roku drželi zahraniční aktiva v objemu 10,6 bilionu dolarů. Ve velkém nakupují americká finanční aktiva, jako jsou sekuritizované (obchodovatelné) úvěry, takže na tom, co se stane v Japonsku, opravdu záleží.

Jako důvod pádu japonských akcií analytici vesměs uváděli obavy z americké recese, na kterou by mohla ukazovat poslední data, především ta páteční z tamního trhu práce. Ozvaly se však i jiné hlasy, podle kterých sice z největší ekonomiky světa přicházejí poslední dobou údaje naznačující zpomalení růstu, to se však nemusí nutně změnit v pokles.

Ve hře je ještě přinejmenším jeden faktor, jenž svým rozsahem obavy z americké recese předčí. Řeč je o japonském jenu, který v posledních týdnech posílil o více než 10 procent.

Na dlouhodobě slabší jen, navíc doprovázený prakticky nulovými úrokovými sazbami, si zvykli investoři na celém světě jako na ideální zdroj financování nákupů jiných, výnosnějších aktiv. Proto mělo jeho nynější posílení takový dopad.

Princip je jednoduchý. Investor si velmi levně půjčí jeny, za které pak nakoupí aktivum, u kterého předpokládá růst, například akcie amerických technologických firem. Protože nakoupená aktiva skutečně vzrostou, není problém počáteční půjčku splatit, a to se značným ziskem.

Navíc se tento obchod takříkajíc samospádem udržuje. Půjčené jeny totiž investor de facto prodává za ona zvolená aktiva, a tím cenu měny dále tlačí níž, takže při příští transakci bude ještě levnější. Problém nastane ve chvíli, kdy základní měna začne posilovat. Ještě větší potíže přijdou, pokud je toto posilování rychlé. A to se právě stalo.

„Jedna věc je, když na nějakém obchodu tratíte. Úplně jiná věc ovšem je, pokud jste si na takový ztrátový obchod půjčili. A pokud se takové riziko stane vážnějším, přijde noční můra každého obchodníka, margin call (povinnost doplnit aktiva na krytí ztráty z dané obchodní pozice),“ popsal situaci ekonom a historik Adam Tooze.

Na slabší jen se přitom dalo sázet zhruba od jara roku 2022, kdy americká centrální banka (Fed) začala zvedat úrokové sazby, zatímco její japonský protějšek, Bank of Japan (BOJ) nedělal nic. Tento stav se ovšem nyní změnil, když BOJ začala konat. Z pohledu globálních akcií až příliš úspěšně.

Následující graf, který komentuje investiční šéf Fed Watch Advisors Ben Emons, ukazuje, že situace na trhu bude ještě nějakou dobu napjatá. Stále totiž existují masivní pozice sázející na růst technologického indexu Nasdaq (žlutá křivka), proti kterým stojí podobně rozsáhlé sázky na pokles jenu (bílá křivka). Oběma typům investic totiž vstoupil do cesty posilující jen.

Propad, navíc již do značné míry vykompenzovaný, hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v úterý stoupl o 10,2 procenta, se zatím týkal téměř výhradně akcií, rozvazování „carry“ pozic v jenech může mít ovšem dopad i jinde. Například u státních dluhopisů.

Kromě rozvíjejících se ekonomik jako Brazílie či Mexiko byly jednou z klíčových destinací, kam směřovaly obchody financované levným jenem, také některé „okrajové“ členské země eurozóny.

Jak upozornil někdejší devizový stratég v investiční bance Goldman Sachs Robin Brooks, nyní v akademické sféře, půjčky podražily také vládám Itálie a Španělska, protože s odčerpáváním investic do jejich státních dluhopisů stouply tamní výnosy.

„Přežene se to? Dost možná. Ještě je příliš brzy hodnotit. Vytváří se ovšem prostor pro poměrně značnou změnu nastavení trhu u amerických technologických akcií a jejich ohromného vzestupu. Mechanika rozvazování (carry obchodů) pak zase jednou poukázala na to, jaké výkyvy mohou generovat finanční trhy ve své nynější podobě,“ uvedl Tooze.