Chyba Fedu i Buffettův efekt. Co může za nejhorší pád akcií od covidové krize?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na akciových trzích jsme poslední dny svědky výrazných pohybů směrem dolů, které značně prohloubily páteční horší než očekávané údaje z amerického trhu práce. Tento vývoj naznačuje, že americká ekonomika může být slabší, než se původně očekávalo.

Na trh tak dolehla velká nervozita, která vyústila v pondělní výprodej akcií po celém světě. Strašák recese se znovu investorům připomněl. Světové burzy právě zažívají nejhorší výprodej od úderu koronavirové krize.

„Investoři dlouhodobě čekali na to, že americká centrální banka (Fed) sníží úrokové sazby, což by mělo pomoci stimulovat ekonomiku a podpořit růst akcií. Avšak místo toho, aby tento krok byl vnímán pozitivně, se začíná šířit obava, že Fed bude muset snižovat sazby ne proto, že by inflace byla pod kontrolou, ale spíše kvůli potřebě řešit reálné ekonomické problémy,“ říká pro SZ Byznys akciový analytik Štěpán Hájek z J&T Investiční společnosti. Tento posun v narativu je podle něj pro trh zásadní.

Část trhu má momentálně za to, že Fed udělal zásadní chybu tím, že již nezahájil cyklus snižování sazeb, aby ulevil ekonomice. „Fed byl nejprve příliš pomalý se zvyšováním sazeb a nyní je zase příliš pomalý s jejich snižováním,“ uvedl na sociální síti X známý americký investor Bill Ackman.

Americká centrální banka zasedala minulý týden ve středu, ale to ještě nejspíš netušila, že z amerického trhu práce přijdou slabá data, na něž by mohla pružněji reagovat. Otázka je, jak dopředu má Fed tyto údaje k dispozici.

Trh nyní s pravděpodobností 60 procent sází na to, že centrální bankéři do týdne přistoupí ke snížení sazeb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy mimo plánované zasedání, které má být až v září. To by mohlo být interpretováno jako přiznání, že dosavadní restriktivní měnová politika byla příliš přísná a zpožděná.

Výrazný výprodej zasáhl v pondělí nejvíce japonské akcie, které se ocitly pod tlakem kvůli silnějšímu japonskému jenu, který podpořilo nečekané zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou.

„Posílení měny negativně ovlivňuje příjmy japonských exportérů, což snižuje jejich konkurenceschopnost. Tento jev pak způsobil výrazný propad na japonském trhu, který se přelil i do Evropy a USA,“ vysvětluje Hájek příčiny propadu japonských akcií. Jejich hlavní ukazatel Nikkei v pondělí propadl o 12,4 procenta, což je jeho nejprudší jednodenní pokles od roku 1987.

Nervózní nálada se na trhy dostala už minulý týden se zveřejňováním výsledků velkých technologických firem, jako jsou Apple, Alphabet či Microsoft.

„Ačkoli tyto výsledky nebyly vůbec špatné, nenaplnily vysoká očekávání investorů. K tomu se přidala nervozita ohledně možného ‚prasknutí bubliny‘ v sektoru technologií, což vedlo k dalšímu poklesu cen těchto akcií. Tento vývoj jen přispěl k celkové negativní náladě na trzích,“ říká Hájek.

Analytik J&T ovšem míní, že současná situace je diametrálně odlišná od té na přelomu tisíciletí, která předcházela technologické krizi.

„Současná ocenění firem nejsou tak extrémní jako tehdy. Zatím neexistují jasné důkazy, že by trh dosáhl stavu, který by naznačoval nevyhnutelný kolaps. Například významní hráči jako Google, Microsoft nebo Amazon stále plánují významné investice do infrastruktury, což naznačuje dlouhodobé pozitivní vyhlídky,“ říká Hájek.

Analytik dále zdůraznil, že pro skutečné potvrzení bubliny bychom museli vidět více společností bez pevných základů, které by usilovaly o vstup na burzu nebo by získávaly financování za nerealisticky vysoké ocenění.

„V současnosti se však trh koncentruje kolem ‚drahých‘ jmen, která přitahují pozornost a mohou být náchylná k výrazným výkyvům v sentimentu investorů,“ tvrdí.

K obratu tržní nálady nepřispěl ani slavný investor Warren Buffett, jehož společnost Berkshire Hathaway prodala polovinu svých akcií Applu.

„Přestože Buffettův podnik stále drží velkou část akcií této společnosti, může být takový prodej vnímán jako signál nedůvěry v budoucí růst technologických gigantů. Buffettovy kroky často ovlivňují náladu na trzích, a tento případ není výjimkou,“ říká Hájek.

„Když Buffett nebo jeho tým rozhodnou prodat významný podíl v určité společnosti, investoři to často vnímají jako znamení, že ocenění akcií je příliš vysoké nebo že existují rizika, která nejsou plně zohledněna,“ dodává analytik J&T.

A kdy se propady zastaví? Hájek připomíná, že historicky po obdobích velkých ztrát dochází k určitému zotavení. „Statistiky naznačují, že po takto výrazných propadech, jako jsou ty současné, se obvykle v relativně krátkém čase objevuje silná růstová vlna. Například, po poklesech o pět procent nebo více se trhy často v následujících týdnech zotavují,“ tvrdí analytik.

Zmínil, že v minulosti po obdobných ztrátách trhy často vykazovaly dynamické zotavení, a to i v obdobích, kdy byla ekonomická nejistota vysoká, například během pandemie covidu. „Aktuální výprodeje na trzích mohou ještě pokračovat. Fundamentální faktory, jako je solidní ekonomický základ a výsledky firem, ale naznačují, že není důvod k panice,“ uzavírá.