„Vrátíme válku, odkud přišla.“ Ruský Bělgorod pociťuje následky invaze

Sobotní ostřelování Bělgorodu patří podle úřadů mezi dosud nejrozsáhlejší ukrajinské útoky na ruské území. Správa města mluví o 22 obětech, dalších 109 lidí mělo během útoků utrpět zranění.

Rakety podle Moskvy zasáhly výhradně civilní objekty. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Bělgorodské oblasti a že výbuchy a požáry ve městě zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.

Útok byl zřejmě odpovědí Ukrajiny na masivní ruský letecký úder na její území o den dříve. Ruský nálet byl jeden z nejrozsáhlejších od začátku invaze v únoru minulého roku. Přišly při něm o život více než čtyři desítky civilistů, další desítky jich zranil a způsobil rozsáhlé škody i na infrastruktuře či civilních budovách. Počty obětí přitom dále rostou, mimo jiné s tím, jak záchranáři vyprošťují těla z trosek.

Vypálení ukrajinských raket na ruské území ale mohlo být také dalším projevem odhodlání Kyjeva přenést válku na práh Moskvy, poznamenal deník The New York Times. Takový záměr už dříve opakovaně avizovali představitelé Kyjeva. Připomněl ho pak i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ve svém nočním projevu v pátek uvedl, že jeho země bude i nadále „pracovat na tom, aby válku zatlačila zpět“.

„Ukrajina zařadila ruské veřejné mínění a postoje k válce mezi klíčové oblasti, na které se musí zaměřit, aby tuto válku ukončila. Dokud bude Rusko moct předstírat, že válka je něco, co se děje někde daleko, veřejnou podporu nic nepodlomí,“ vysvětlil útoky bezpečnostní analytik a spisovatel Keir Giles pro CNN.

Bělgorodská oblast se totiž v květnu stala terčem krátkých pozemních útoků ruských diverzních skupin, které vystupují proti Putinovi. Napojení těchto uskupení na Kyjev zůstává předmětem diskuze, analytici se ale shodují, že v nějaké míře existuje.

Snahy Ukrajiny o alespoň nějaké přesunutí války i na území Ruska v posledních měsících zesílily. Většina úderů mířila na vojenské cíle a Kyjev si připsal zničení transportních letadel, bombardérů i muničních skladů daleko za frontou.

„To, že těch útoků přibývá, je, myslím, determinováno hlavně schopností Ukrajiny vyrobit dostatek dronů pro takové útoky, případně to synchronizovat s postupem samotné ofenzivy,“ vysvětlil dříve pro SZ bezpečnostní expert z FSV UK Vojtěch Bahenský.

Podle OSN měly ukrajinské přeshraniční útoky dosud za následek nejméně 50 mrtvých na území Ruska, evakuaci několika tisíc civilistů a menší střety s ruskou armádou.

Po sobotním útoku na Bělgorod následovalo podle ukrajinských představitelů několik ruských úderů na ukrajinské město Charkov, vzdálené asi 40 kilometrů od Bělgorodu. Moskva útok označila za přeshraniční odvetu.

K odvetným útokům z obou stran dochází v době, kdy Kyjev čelí slábnoucí pomoci ze západu a Moskva sílící únavě z války. Téměř dva roky trvající konflikt také pro obě strany znamená obrovské ztráty a situace na bojišti se poslední měsíce nijak výrazně neproměňuje.

Moskva v posledních týdnech dosáhla několika úspěchů na celé frontě, ale podle vojenských expertů citovaných NYT jsou její zisky omezené a je nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vedly k zásadnímu průlomu.

V reakci na údery na ruské město Moskva svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, přičemž západní spojenci Ukrajiny kladou vinu jednoznačně Kremlu, který válku zahájil. „Pokud chce Rusko někoho obvinit ze smrti Rusů v této válce, mělo by začít u prezidenta Putina,“ řekl Radě britský vyslanec Thomas Phipps.

Kritiku Kreml směřoval i směrem k Česku, které označil za spoluviníka útoku, protože při něm měly být použity i raketomety české výroby RM-70 Vampire. Ministr zahraničí Jan Lipavský pak v reakci oznámil, že se Česko nezúčastní svolané Rady bezpečnosti OSN.

„Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,“ uvedl na platformě X.