Ukrajina používá proti Rusku jeho strategii. Vyplatí se to, míní analytik

800 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. I tak daleko dokáže operovat ukrajinská armáda. Tedy pravděpodobně, protože Kyjev události z vojensko-civilního letiště Kresty u Pskova sice potvrdil, ale nekomentoval, jak přesně se staly. Moskva má o ukrajinské zodpovědnosti jasno.

A co se stalo? Drony poškodily čtyři strategické transportní letouny Il-76, které ruská armáda hojně využívala i ve válce na Ukrajině. Jde přitom pouze o další z výčtu útoků na ruském území, které se v posledních týdnech stávají nepřehlédnutelnou zbraní Kyjeva.

Podle bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy Vojtěcha Bahenského se bude účinnost této zbraně odvíjet od toho, jak dlouho a s jakou intenzitou bude Kyjev v útocích pokračovat.

„To, že těch útoků přibývá, je, myslím, determinováno hlavně schopností Ukrajiny vyrobit dostatek dronů pro takové útoky, případně to synchronizovat s postupem samotné ofenzivy,“ vysvětluje Bahenský. V rozhovoru pro Seznam Zprávy přibližuje mimo jiné také aktuální vývoj ukrajinské protiofenzivy i její možné výhledy.

Při dronovém útoku u ruského Pskova byla v noci na středu poškozena transportní letadla Il-76. Jak citelná je to pro Rusko ztráta?

Tak jako každá ztráta nějakého dražšího kusu technického vybavení to samozřejmě je relativně citelné. Zároveň je třeba si uvědomit, že i pokud bychom počítali, že všechny čtyři poškozené kusy budou poškozeny nenávratně, a to v tuto chvíli nevíme, tak v Rusku v tuhle chvíli operuje pravděpodobně něco přes 100 takových letounů ve vojenských službách a další v civilních. Z toho si můžeme snadno dopočítat, že ta ztráta tedy není úplně fatální.

Tak jako u většiny z těch událostí ve válce je samozřejmě přirozená tendence zaměřovat se na jeden nějaký významný akt nebo jednu významnou událost. Mnohem důležitější ale bude nějaký dlouhodobý trend, zda se Ukrajině třeba podaří takové útoky dělat častěji. Ty následné kumulativní ztráty mohou být samozřejmě závažné. Jeden samotný útok, myslím, že minimálně v materiální rovině příliš závažný není.

V poslední době nicméně těchto útoků na ruské území přibývá a Ukrajina mluví rovněž o operacích na okupovaném Krymu. Dá se říct, že se Kyjevu daří otevřít novou frontu? A proč k tomu dochází zrovna nyní?

To, že těch útoků přibývá, je, myslím, determinováno hlavně schopností Ukrajiny vyrobit dostatek dronů pro takové útoky, případně to synchronizovat s postupem samotné ofenzivy.

Nová fronta to podle mě rozhodně není, ať už proto, že by to bylo velmi obrazné použití slova fronta, tak i proto, že ty útoky v týlu probíhají dlouhodobě. To není nová věc, i když samozřejmě se můžeme bavit o tom, že jsou intenzivnější. Ale útoky i sabotážní akce v Rusku probíhají víceméně od začátku války. Stejně jako ruské útoky v týlu Ukrajiny také pokračují od začátku války.

To, co bude klíčové z tohoto pohledu, není nutně to, že v tuto chvíli to tak je, ale to, do jaké míry se Ukrajině bude dařit udržovat to tempo útoku, a v dlouhodobém horizontu tedy způsobit nějaké skutečně citelné škody.

To je stejné, jako kdybychom se vrátili zpátky k ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Není důležité to, že jeden den se Rusku podařilo vyslat tolik a tolik dronů a že to byl největší útok za x měsíců.

Důležité je, zda ty útoky dokážou nějakým způsobem dlouhodobě působit. Zda se jim daří překonávat třeba nějaká protiopatření, která se druhá strana snaží vztyčit proti útokům, a působit kumulativní škody zpravidla takovým tempem, že ta druhá strana je třeba nedokáže nahrazovat nebo opravovat.

A to je něco, co nemůžeme v tuhle chvíli posoudit. Zda za měsíc budou ty ukrajinské útoky pokračovat ve větší intenzitě, anebo zda se třeba Rusku podaří nějakým způsobem navrhnout nebo realizovat nějaká protiopatření, která tu efektivitu sníží. Nebo zda třeba ty současné útoky jsou odrazem toho, že Ukrajina nějakou delší dobu vyráběla množství prostředků, které nyní využila kumulativně, anebo zda jsou skutečně odrazem nějaké vyšší schopnosti produkce těch prostředků, které bude schopna udržovat dlouhodoběji.

Jak Rusko na tyto útoky reaguje?

Nemám úplně informace, které by mi to umožnily přesněji říct. Ale můžeme se na to dívat víceméně analogicky jako na to ukrajinské dilema. Samozřejmě těch cílů bude vždycky více, než máte k dispozici prvků protivzdušné obrany.

To znamená, že vždycky potom záleží, jaké cíle se rozhodnete chránit, a obráceně, kde vám ta potřebná obrana bude chybět.

V tomhle ohledu to je pro ruskou stranu stejné dilema jako pro Ukrajinu. Může se třeba stát, že Rusko se rozhodne přesunout nějaké civilní systémy. Může se stát, že bude nějakým způsobem jinak nasazovat letectvo k tomu, aby se pokoušelo ty drony likvidovat.

Obě strany v takhle intenzivní válce počítají s tím, že stoprocentní obrana často není možná nebo není efektivní. To znamená, že není dobré se na to dívat tak, že každý ruský dron, který projde ukrajinskou obranou, je zpráva o nějakém fatálním selhání Ukrajiny. A stejně tak není dobré se dívat na to, že každý ukrajinský dron, který projde ruskou obranou, je fatálním selhání Ruska.

Může to být dané čistě tím, že ty strany si vyhodnotily, že je efektivnější počítat s nějakou úrovní neúspěchu v této rovině než se snažit o absolutní obranu.

Rusko ve středu po několika měsících opět silně udeřilo na Kyjev. Jaký signál tenhle útok vysílá? Můžeme to vnímat jako nějakou předzvěst intenzivních útoků na infrastrukturu před zimou?

Je to jedna z variant. Já se přiznám, že jsem osobně žádný soupis těch cílů neviděl. Obecně je ale často těžké odhadnout, co jsou přesně cíle těch ruských útoků. Myslím si, že budou v nějaké míře pokračovat. Ten cíl může být psychologický, může se opět mířit na infrastrukturu před zimou, na ukrajinský obranný průmysl nebo export obilí atd.

Často může být volba těch cílů ovlivněná právě tím, jak je aktuálně dislokovaná ta protivzdušná obrana, a třeba i tím, které cíle jsou odkryty. Myslím, že je příliš brzo tohle hodnotit.

Jak nyní probíhá ukrajinská protiofenziva? Je znatelný posun ukrajinské armády nebo změna taktiky, jak na straně Ukrajiny, tak i Ruska?

V obecné rovině od pádu Robotyne můžeme vidět nějaké zvýšení tempa ukrajinské ofenzivy, větší koncentraci právě na tuhle osu – jižně od Orichivu směrem k Tokmaku a velmi potenciálně Melitopolu.

V mnoha ohledech, zvláště pro ty minulé měsíce, je pro hodnocení té ofenzivy ale důležitější, která strana vynakládá kolik munice a kolik ztrácí vojáků a techniky. To je ale zároveň něco, o čemž toho příliš nevíme.

Sledovat postup té fronty na mapě je hrozně jednoduché, zatímco sledovat ty ztráty, a zvláště ztráty personálu, je obtížné. To znamená, že nyní vidíme nějaký výrazně zrychlující se postup ukrajinské strany. Dneska se objevily nějaké první zprávy o tom, že minimálně v oblasti Verbove se Ukrajincům podařilo zahájit boje přímo v té první linii, tak jak ji chápe Rusko, nebo v té druhé linii, tak jak to popisuje Ukrajina.

Nicméně to, zda jde skutečně o nějaký začátek průlomu, je s otazníkem. Protože pokud bychom hovořili o skutečném průlomu, tak by to muselo znamenat, že ukrajinské síly prolomily všechny linie, které jsou obsazené ruskými vojáky, a postupovaly do týlu, kde Rusko nemá připravenou obranu.

Pokud ten průlom ale probíhá pomalu, tak tím dává Rusku šanci víceméně připravit nějakou další obrannou linii. Jestli na to má Moskva v tuhle chvíli kapacity, přesně nevíme. Já se domnívám, že spíše ano. Ale to závisí na tom, do jaké míry ty předcházející měsíce ofenzivy opotřebovaly ruské síly, ať už z hlediska ztrát, anebo třeba z hlediska morálky nebo munice.

Jak by se mohla ofenziva vyvíjet, změní se nějak s nadcházející zimou?

Zima je ještě daleko, ale myslím, že ta ofenziva nejpravděpodobněji bude relativně v podobném tempu pokračovat někdy do října. Samozřejmě to závisí do značné míry na tom, jaké má Ukrajina zásoby munice a kolik munice jí bude schopný dodat Západ.

Dívat se za to je velmi obtížné, protože ta situace v říjnu se může dramaticky lišit podle toho, jak úspěšná ta ofenziva bude do té doby, a ještě důležitěji, jak budou vyčerpané síly obou stran.

Takže dál bych se v tuhle chvíli asi příliš nedíval, byť si myslím, že v tuhle chvíli asi lze zcela bezpečně říct, že tohle není ofenziva, která by nějakým způsobem definitivně rozhodla tu válku. Nebo že by to byla ofenziva, během které Ukrajina skutečně osvobodí veškerá území. To si myslím, že by v tuhle chvíli bylo skutečně příliš optimistické tvrdit. Realistickým cílem je nyní asi Tokmak.

Myslím, že je spíše nepravděpodobné, že by ta ofenziva do října dosáhla Melitopolu, byť si netroufám říct, že to je vyloučené, protože dostatečně detailně nevíme, do jaké míry jsou obě strany vyčerpané z hlediska techniky, munice nebo personálu.