Článek
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý týden reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Minulý newsletter Kauzy SZ spustil nebývalou záplavu reakcí. Iniciačním momentem bylo jméno Andreje Babiše.
Dovolil jsem se ohradit proti tomu, že kolegu bez jakéhokoliv důkazu nazval „zkorumpovaným mafiánem“. „Ještěže máte Babiše. Jinak byste musel psát o sobě, to by byl průser. Anebo komentovat Fialovu sborovnu,“ zněl jeden z těch vlídnějších vzkazů.
„Nechcete se věnovat našim vládním neumětelům raději než Babišovi?“ parafrázoval to další pisatel.
„Jestli tomuhle fízlování, pomluvám a honu na čarodějnice říkáte novinařina, tak jste opravdu ubozí a neúspěšný odpad!“ stálo v dalším, víceméně uměřeném e-mailu.
„Nemůžete už dát s tím Babišem pokoj?! Už nejméně pět roků neděláte nic jiného, než strašíte Babišem. A jak to dopadlo? Preference ODS nejsou ani poloviční než jeho,“ přidal se další ze čtenářů.
Paleta názorů, které mi naplnily e-mailovou schránku, byla víc než pestrá. Někteří odesílatelé přejali slovník Andreje Babiše, někteří nechali průchod čiré slovní agresi, někdo se ale pokusil argumentovat. Ve dvou či třech případech to vypadalo, že autoři jen usnuli na klávesnici.
Zaujalo mě, jak často mě pisatelé častovali nadávkou soudruh. Jako by zapomněli, že skutečným soudruhem a kariérním komunistou byl jejich politický idol Andrej Babiš.
Dorazily ovšem i kultivované dopisy, nad nimiž nešlo jen tak mávnout rukou. „Jste si jistý, že činíte objektivně, padni komu padni a nejste v současnosti až příliš zaslepenými ‚fotbalovými‘ fanoušky jednoho týmu? Černobílé vidění a servilita místo objektivní kritiky nám, ale i tápající vládě asi z bryndy nepomůže,“ ptal se například jeden ze čtenářů.
Těch pár řádků mě přinutilo, abych si udělal rychlou inventuru politicky citlivých kauz, které jsme na Seznam Zprávách v posledním roce zpracovali.
Loni kolega Vojta Blažek otevřel kauzu Stanislava Polčáka ze STAN, který si chtěl jako advokát uloupnout 8 milionů korun z odškodnění pro obce poškozené výbuchem v muničním skladu ve Vrběticích.
Je to rok, co odstartovala kauza Dozimetr a my jsme byli u toho. Kolega Janek Kroupa rozmluvil korunního svědka případu Pavla Dovhomilju zvaného Guči. Postarali jsme se o konec dvouměsíční kariéry šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, jehož do úřadu instaloval ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN.
A i když Starostové a nezávislí byli hlavním politickým terčem případu, pitvali jsme i další stranické vazby. Z hlavy si vybavím například text o roli Jiřího Pospíšila z TOP 09.
Kolegové Adéla Jelínková a Lukáš Valášek se už několik měsíců věnují aférám ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Naposledy jsme přinesli svědectví Blažkova stranického kolegy, který potvrdil, že brněnskému politikovi předal protokoly ze živé kauzy. Blažkovy kroky sledují natolik důkladně, že i Blažek se nad tím v konfrontačním rozhovoru musel ušklíbnout. „Vy víte vždycky všecko,“ uzavřel vlastní grilování.
Stejné reportérské duo ohledávalo roli ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL v kauze Byty. Jen připomenu, že policie mu loni v říjnu prohledala kancelář.
A dál: Je to měsíc, co jsme podrobně popsali zvláštní okolnosti, za nichž ministr dopravy Martin Kupka z ODS škrtnul jeden z drážních úřadů. Vzhledem k tomu, že jsem s ním na to konto vedl vážný telefonický rozhovor, jsem si jistý, že by nás za vládní fanoušky rozhodně neoznačil.
Když prošla daňová výjimka pro tiché víno, ponořil se reportér Jirka Pšenička do spleti politických nitek, aby vystopoval, kdo konkrétně změnu v parlamentních palácích zařídil. Vzpomínáte si správně, šlo o činovníky ODS a KDU-ČSL.
Nejde o úplný přehled, mnohé menší texty vyšuměly i z mé hlavy. Přesto musím přiznat, že i já bych si dokázal představit, že budeme víc tepat současné ministry. Jenže často narazíme na informační nouzi.
Ne vše se podaří náležitě vyzdrojovat. Mnohé informované jazyky se totiž rozvážou až s odchodem vládnoucí garnitury. To je bohužel přirozená setrvačnost, s níž musíme pracovat. O řadě průšvihů Fialovy vlády se zcela jistě dozvíme až po jeho odchodu z Kramářovy vily.
Na některé z podrážděných e-mailů jsem odpověděl s výše uvedeným vysvětlením. Nedá se říct, že bych byl pochopen.
Jeden příklad za všechny: „Babiš, pořád Babiš. Běžte se už bodnout! Tady je aktuální kauza Dozimetr, kdy jeden z advokátů se ještě po třech měsících neseznámil se spisy (náhoda, nebo úmysl) a vy, šašci, pořád jedete Babiše,“ napsal další ze čtenářů.
Zdvořile jsem jej upozornil, že zprávu o zadřeném Dozimetru zjistil, ověřil a napsal ten samý tým, který kritizuje, a že ji zcela jistě musel číst na stránkách Seznam Zpráv. Dostalo se mi takřka okamžitého poučení: „Psát a podnikat v této kauze je jak nebe a dudy! Vy jen napíšete a hnedle si myslíte, jací jste gerojové, ale nic tím nezměníte ani nedosáhnete a zmiňovaní vás mají u anusu.“
Když se rozhlédnu po redakci, nepřijde mi, že bychom se cítili jako gerojové. Jen se snažíme dělat co nejlépe svou práci.
Co jsme také zjistili
Ruský kapitál ve Varech. Je to takový příspěvek investigativců Seznam Zpráv k začínajícímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Celý týden jste na našem webu mohli číst, komu vlastně lázeňské městečko patří. Jirka Pšenička nejprve popsal, že Rusy v letadlech vystřídali Rusové s německou espézetkou. Následně se věnoval exkluzivním adresám, které ovládají příbuzní prezidentů postsovětských zemí či odsouzený oligarcha.
Sérii korunoval velký mapový přehled ruského majetku v Karlových Varech. Prozradím, že se v něm našel i známý český zubař. Celkově by prospělo, kdyby si politici během festivalového veselí označená místa prošli. Snad by pak pochopili, proč kritizujeme takřka prázdný český sankční seznam.
Naše snažení se nečekaně zaktualizovalo středečním krokem vlády, která na soupisku zařadila druhého (!) putinovského prominenta – oligarchu Vladimira Jevtušenkova, jenž v lázních vlastní komplex Savoy Westend. Vysvětlili jsme, jak se odehraje zmrazení jeho majetku.
Sporné mýto. Už v lednu jsme napsali, že kolem nové zakázky na mýtný systém vyvstaly problémy. Tři ze čtyř účastníků soutěže na mýtného poradce podali námitky proti výsledkům. A v uplynulém týdnu se pochybnosti naplnily. Ministr dopravy Martin Kupka zrušil část soutěže a zakázal s už vybraným vítězem uzavírat smlouvu. A aby toho nebylo málo, tendrem se začala zabývat policie.
Mlžení ministra spravedlnosti. Pavel Blažek ustál tlak koaličních Pirátů kvůli bytové kauze; premiér Petr Fiala se jej zastal a prohlásil, že si politici „celou záležitost vysvětlili“ a že ministr Blažek neudělal nic, co by mělo jakkoli oslabit jeho pozici ve vládě. My si to nemyslíme. Proto jsme sestavili soupis nevysvětlených momentů celé záležitosti.
Co uši (ne)slyšely. Soudkyně vrchního soudu Kateřina Horáková byla dosud neznámou svědkyní v korupční kauze soudce Zdeňka Sováka. Policie nahrála, jak před ní mluví o úplatku za zmanipulování rozsudku. Soudkyně to neoznámila nadřízeným ani policii. Jak své pochybení vysvětlila, popsal kolega Vojta Blažek.
Pst! Na poradě se mlčí. V minulých dnech jsme pokračovali v kauze Zakleknutí na firmu FAU. Podle aktuálního osazenstva Ministerstva financí se v éře Andreje Babiše zjevně nedodržela předepsaná mlčenlivost. Úřad je připraven poskytnout součinnost policii. Nyní se prý už zákon neporušuje. „O konkrétních případech, kterými se zabývá Finanční správa, se na poradách vedení za žádných okolností nemluví,“ tvrdí mluvčí ministerstva v textu Kristiny Cirokové.
Zadřený Dozimetr. Kauza Dozimetr nabírá zpoždění. Jak zjistil Radek Nohl, po roce od obvinění by mohla policie poslat spis dozorujícímu státnímu zástupci. Jenže jeden z advokátů se ani po čtvrt roce s tímto policejním dokumentem neseznámil. Vyšetřovatelé proto museli vymyslet způsob, jak případ co nejrychleji poslat do finále.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
