Český Y Soft dostal půjčku od EU. Má pomoci Bruselu dohnat USA a Čínu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská investiční banka (EIB) poskytla brněnské IT společnosti Y Soft rizikovou půjčku (takzvaný venture debt) 30 milionů eur, tedy necelých 760 milionů korun.

Peníze firmě s miliardovou tržní hodnotou působící ve více než sto devadesáti (ve videu je chybně uvedeno více než osmdesáti) zemích světa mají jít na výzkum a vývoj pokročilých cloudových řešení. Tím pomůže společnosti zjednodušeně řečeno přesunout se částečně z fyzického světa do digitálního. Investice nateče do přeměny centrály firmy v Brně.

Transformace má podle smlouvy s bankou stát celkem 60 milionů eur, tedy zhruba 1,5 miliardy korun. Polovinu potřebných financí získal Y Soft od Unie, druhou polovinu zaplatí samotná společnost.

„Procházíme už pět let přesunem ze starého a můžeme říct klasického kancelářského fungování našeho byznysu do cloudu. Mysleli jsme si, že to půjde snadno, když jsme IT firma. Ale opak je pravdou. Podcenil jsem nové překážky, které s sebou takový přesun do digitálního světa nese.

V cloudu musíte řešit například bezpečnost internetových serverů. Na nezabezpečených serverech vás totiž může kdokoliv a kdykoliv odposlouchávat. Peníze tudíž využijeme hlavně na zaplacení programátorů, kteří ten přerod dotáhnou do konce, “ vysvětluje v pořadu Agenda SZ Byznys účel úvěru zakladatel a ředitel firmy Y Soft Václav Muchna.

Další část peněz využije Y Soft na vývoj svých robotických produktů, jako je například AIVA. Ta pomocí umělé inteligence a počítačového vidění simuluje práci člověka například s tiskárnou. Kamera snímá pracovní postup člověka a algoritmy umělé inteligence jej pak vyhodnotí a vytvoří simulaci podle stejné logiky, jako kdyby daný proces vykonával člověk. Díky tomu pak mohou jednotlivé situace testovat. Kolik bude muset Y Soft investiční bance splatit, Muchna odmítl komentovat kvůli obchodnímu tajemství.

Brněnská společnost poskytuje kancelářská řešení pro velké firmy včetně vývoje softwaru, tiskáren a 3D tisku. Možnost půjčit si od EIB desítky milionů eur získala firma založená v roce 2000 díky programu InvestEU, čímž se snaží Unie zvýšit technologickou konkurenceschopnost Evropy. Ačkoliv tuto pobídku kvituje Václav Muchna s povděkem, na dohnání USA a Číny to podle něj zdaleka nestačí. Technologické zaostávání Starého kontinentu způsobuje především nedostatečný hlad unijních podnikatelů.

„Unie dlouhodobě vnímá, že není konkurenceschopná v technologiích oproti Spojeným státům a Číně. Největší problém technologického zaostávání EU je v tom, že evropským podnikatelům stačí osmkrát méně k tomu, aby takzvaně exitoval (pozn. red. ukončil podnikatelskou činnost) než americkému či čínskému. Chybí nám hlad a ti byznysmani, kteří jsou hladoví, odcházejí do USA,“ vysvětluje s odkazem na určitou pohodlnost evropských podnikatelů Muchna.

Osminásobně nižší hranice exitu evropských podnikatelů je údaj vycházející z výzkumu americké Národní asociace rizikového kapitálu.

Úvěr byl pro společnost zásadní, protože pro další růst nyní nepotřebuje Y Soft externí investory. Právě investice ze zahraničí jsou totiž prvním krokem k tomu, aby se centrála úspěšné technologické společnosti přesunula do Spojených států. Evropě pak utíká podnikatelský kapitál. Díky úvěru nad vnějším investorem Y Soft podle Muchny nemusí uvažovat.

Nedostatečnou ambiciózností problémy podnikatelského ekosystému Evropy podle šéfa globální IT firmy nekončí.

„Existuje zde málo příležitostí k růstu. Máme dostatek technologických startupů, ale chybí jim možnost škálovat. Proto odcházejí. Obvykle to funguje tak, že založíte v EU startup, a když se dostanete na stomilionové obraty, odejdete do Spojených států a nám zbydou programátoři, kteří jsou výrobními jednotkami pro kapitál odcházející v největší míře do zahraničí,“ vypočítává neduhy evropské ekonomiky šéf Y Softu.

Brusel podle něj také vidí, že mu v technologiích ujel vlak a snaží se dohnat a předehnat svět alespoň v regulacích. „Jenže tím svou konkurenceschopnost nezvýší,“ dodává Muchna.