Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Problémy evropské ekonomiky ilustruje případ jesenické firmy Fenix. Loni ji zasáhly propady hypotečního trhu a stagnace ve stavebnictví. Elektrické vytápění, které Fenix vyrábí, nešlo příliš na dračku v Česku ani v dalších státech, kam firma dodává.
Firma s tím však počítala a sázela na to, že rychle poroste její nový obor: bateriová úložiště elektřiny. Jen za druhou polovinu roku 2022 navýšila z prodeje úložišť tržby o 200 milionů korun. Pak ale přišly problémy.
Podle zakladatele firmy Cyrila Svozila rozlet firmy zastavila „chybějící harmonizace standardů v EU, která významně znesnadňuje prodej těchto výrobků na ostatních trzích Evropské unie“. Tento sektor je podle něho netržní a je „naprosto destruován“ obrovským množstvím protichůdných podpor i regulací. Pravidla se navíc pořád mění, což způsobuje zmatení potencionálních investorů i samotných výrobců a dodavatelů.
Na tom, že evropský problém spočívá v restrikcích podnikání, se shodne řada ekonomů. „Evropa na rozdíl od Spojených států neumí využít výhody velkého trhu. V USA přitom mají jednotlivé státy různé předpisy, ale umí prostředí nastavit tak, aby jednotný trh fungoval,“ říká například bývalý radní ČNB a dnes docent na ČVUT Lubomír Lízal.
Jsme pozadu
Rozdrobenost evropského trhu explicitně zmiňuje i čerstvě vydaná zpráva bývalého šéfa ECB a premiéra Itálie Maria Draghiho. Jde například o telekomunikace či zbrojní průmysl.
V EU dnes působí desítky telekomunikačních operátorů, které obsluhují přibližně 450 milionů spotřebitelů, zatímco v USA a Číně jsou to jednotky. To může být z krátkodobého hlediska pro spotřebitele výhodné, protože to může snižovat ceny mobilních telefonních služeb. Zároveň však firmy v EU nemají dostatečný rozsah, aby masivně vydělávaly a mohly zákazníkům poskytnout přístup k optickému a širokopásmovému připojení 5G a výrazněji inovovat.
Firmy na kontinentu proto omezují investice a hrozí, že Evropa zůstane i nadále závislá na cizích technologiích. To už se děje v případě využití umělé inteligence či cloudových služeb, v nichž dominují americké firmy.
Současně musí Evropa čelit velkému tlaku z Číny, která agresivně dotuje své výrobce, aby ničili evropskou konkurenci. „Je to též problém dohod a v nich zakotvených standardech, které čínskou dotační politiku umožňují,“ říká Zdeněk Drábek, který dlouho působil ve Světové obchodní organizaci a nyní na CERGE-EI.
Evropská unie dnes již má svrchovanou moc vyjednávat obchodní dohody. Je to podle Drábka jedna z prvních vlaštovek předání plné svrchovanosti členských států Evropské komisi. Teoreticky si tedy Evropská komise může vybírat mezinárodní partnery.
Radikální lék
Draghi navrhuje radikální zvýšení investic v rámci Evropy, aby se starý kontinent globálně prosadil v oborech jako čisté technologie či biotechnologie a využil robustních výsledků ze základního výzkumu v komerční sféře.
Tyto investice jsou obrovské a z historického hlediska bezprecedentní. Investiční potřeby EU ve výši 750 až 800 miliard eur ročně odpovídají 4,4 až 4,7 procenta hrubého domácího produktu EU (na úrovni roku 2023). Pro srovnání, investice v rámci Marshallova plánu v letech 1948 až 1952 činily jedno až dvě procenta HDP.
Potřeba jsou i větší investice do vědy.
Takovéto masivní zvýšení investic v Evropské unii by vyžadovalo, aby jejich podíl na HDP vzrostl ze současných 22 na přibližně 27 procent, což by zvrátilo několik desetiletí trvající pokles ve většině velkých ekonomik.
Kde na to vzít? Draghi navrhuje například prodloužit splatnost dluhu ve výši 350 miliard eur, které si Evropská unie jako celek vůbec poprvé vzala během pandemie. Deník The Financial Times už informoval, že tuto možnost úředníci zkoumají. Společný dluh byl nicméně vydán jako jednorázová záležitost, a s touto podmínkou emisi povolil německý ústavní soud.
Společný evropský dluh je dlouhodobě v EU kontroverzní téma, protože implicitně předpokládá i mnohem vyšší společný rozpočet, než je současných 170 miliard eur (tedy jen asi dvě procenta veřejných výdajů EU). A Němce nebude jednoduché přesvědčit, když se dokonce i současný třicetiletý evropský dluhopis vydaný za pandemie obchoduje o 87 bazických bodů nad německým bundem. Jinými slovy je rizikovější.
V Cash Only už dlouho tvrdíme, že rozvinutý a hluboký finanční trh je pro Česko a Evropu zásadní pro další růst ekonomiky. Společný dluh je pak zásadním předpokladem rozvoje evropského finančního trhu, který je dnes nesmírně fragmentovaný, i posílení eura jako rezervní měny.
„Kolem amerických dluhopisů je celý ekosystém obchodů, futures, derivátů… Když zvětšíte objem společných evropských dluhopisů – protože dnes existuje samostatný repo trh například pro německé, francouzské, italské státní dluhopisy, přičemž každý má jinou výši kolaterálu – když se vám ho podaří koncentrovat, přilákáte mnohem víc mezinárodních investorů a zvýší se likvidita trhu,“ říká pro SZ Byznys Pavol Povala, který spoluřídí investiční výzkum v Norges Bank Investment Management pro norský státní fond, jeden z největších na světě.
Velké likvidní trhy jsou zajímavé pro ty největší investory, jako je norský fond, který spravuje 1,7 bilionu dolarů, protože i při velkých transakcích – například prodeji amerických státních cenných papírů za miliardu dolarů – je možné provést transakci rychle a bez toho, aby se trh propadl. Pro velké hráče jsou trhy v Německu či Francii malé. Navíc státní cenné papíry USA fungují velmi často jako zástava pro další, složitější obchody, takže na základní trh se nabalují další.
Evropa se vždy posunovala dopředu hlavně v krizích. V současnosti sice můžeme vidět, že úpadek Evropy začíná, ale většina obyvatel Unie problém nepovažuje za prioritní. Důkladnou zprávu Maria Draghiho tak může potkat osud Lisabonské strategie z první dekády 21. století, která byla obrovským propadákem.
Výstižně shrnul vyhlídky Evropy historik z Kolumbijské univerzity a komentátor Adam Tooze: „Hájení statutu quo, které evropští konzervativci prosazují jak v průmyslové, tak ve fiskální politice, nepřináší žádnou jistotu, ale je pouze receptem na další relativní úpadek a závislost na technologických inovacích přicházejících ze Spojených států a Číny.“
Zajímají vás prodeje luxusních hotelů, spory o dotace v energetice nebo investice do fotbalu? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
