Článek
Podle prognózy Ministerstva financí růst českého hospodářství letos zrychlí o 2,3 procenta. Rizika pro oživení ekonomiky vidí hlavně ve špatné ekonomické situaci Německa a v amerických clech na zboží z EU ve výši 10 procent, kterými hrozí americký prezident Donald Trump. Růst tuzemského hospodářství by zpomalily až o 0,5procentního bodu.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek vidí prognózu jako příliš pozitivní. „Je postavená na optimismu a dobré náladě v domácnostech, že poroste jejich spotřeba, což může být, ale také nemusí. Svým blízkým spíš radím, šetřete na horší časy,“ uvedl v nedělním diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
„Existuje mnoho reálných rizik, že to může být horší, a neexistuje žádná reálná naděje, že to bude lepší,“ dodává.
Ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Helena Horská vidí situaci opitimističteji. Podle ní by uvalení cel na vybrané zboží zpomalilo tuzemskou ekonomiku odhadem zhruba o tři desetiny procentního bodu. „Proto jsme přistoupili k mírné revizi ekonomického růstu ke dvěma procentům, konkrétně 2,1 procenta,“ počítá.
Americký prezident Donald Trump v sobotu podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny.
Podle Horské bude růst české ekonomiky v letošním roce stát především na spotřebě domácností, investicích domácností a firem a spotřebě vlády.
České domácnosti stále hodně šetří. „Máme tady stále období covidových nadúspor, které ani nesnědla inflace. Zdroje tady jsou, ale jsou jinde, než všichni očekávají. Nejsou ve státním a veřejných rozpočtech, ale jsou na účtech bank a v investicích. Tam já vidím obrovské zdroje, které by mohly české ekonomice pomoci,“ říká ekonomka.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je vůči ekonomické prognóze ještě skeptičtější. Podle něj bude letošní růst hluboko pod dvěma procenty. „Prognóza pro loňský rok byla původně 2,3 procenta růstu HDP a skončilo to na 1,1 procenta, to znamená hluboko pod 50 procenty původního předpokladu,“ připomíná Středula.
Kalousek se však domnívá, že i kdyby ekonomika o dvě procenta klesla, bude mít státní rozpočet velké problémy, ale „nebude to tragédie“.
Kalousek poukázal na to, že značné množství peněz je i na účtech obcí. „Tam je skoro jedno procento HDP. Obce jsou v přebytku a státní rozpočet v těžkém deficitu. Tyto peníze na účtech obcí nedávají ekonomice vůbec nic a to je problém, který mě hodně trápí,“ uvedl Kalousek.
Horská vidí nastartování české ekonomiky hlavně v rozhýbání dlouho zamrzlého pracovního trhu. Se začátkem roku totiž začaly některé české podniky propouštět. Týkalo se to například 270 zaměstnanců firmy Mitas, 114 lidí ze společnosti Dr. Otker, 500 pracovníků Spolany a také Česká pošta chce propustit zhruba tisícovku zaměstnanců.
„Vím, že situace je pro konkrétního člověka velmi složitá, ale během posledních pěti a více let byl trh práce zamrznutý. Jsou to první signály, že se na trhu práce něco děje. Jeden z hlavních důvodů, proč česká ekonomika neroste, je trh práce bez pohybu. Chceme-li růst, potřebujeme, aby posilovala moderní nová ekonomika a potřebujeme, aby se za ní stěhovala i pracovní síla,“ popisuje Horská.
Řečníci se u Moravce shodli na tom, že brzdou růstu české i evropské ekonomiky jsou drahé energie. V Evropě je elektřina třikrát dražší než v USA, Česko podle Eurostatu patří mezi evropské země, kde odběratelé platí za energie nejvíc.
Podle Horské je potřeba hledat řešení vysokých cen energií na celoevropském trhu, protože Česko a další země jsou součástí propojeného trhu. Odkazuje se přitom na loňskou zprávu Maria Draghiho, která shrnuje opatření, která by měla přispět k ekonomickému růstu EU.
V energetice doporučil například posilování propojení přeshraničních distribučních a přenosových sítí, budování energetickou soběstačnost a bezpečnost. „Cíl vrátit ceny energií na původní předkrizové úrovně je slib absolutně nereálný,“ upozorňuje ekonomka.
Významnou část ceny energií tvoří cena emisní povolenky, které si nakupují elektrárny spalující fosilní paliva.
„Do evropského klimatického plánu přišla energetická krize spojená s válkou. Já si kladu otázku, jestli je možné honit dva zajíce najednou. Já si myslím, že ne. Je pravděpodobně nezbytné cíle nějak revidovat,“ říká Kalousek.
Vysoké ceny energií nutí některé firmy, aby přesunuly svou výrobu jinam. „Tím pádem bychom hospodářský růst ještě podsekli,“ upozorňuje Středula. Odliv výroby z Evropy i z Česka do zámoří se reálně děje a některé firmy o odchodu uvažují nejen kvůli vysokým cenám energií, ale také kvůli hrozbě zavedení cen na jejich zboží.
