Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropa čelí stále větší globální konkurenci. Aby mohla lépe konkurovat ekonomikám, jako jsou Spojené státy a Čína, musí změnit způsoby financování firem a investic.
K tomuto závěru dospěla zpráva „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, kterou v září představil bývalý italský premiér, ekonom a bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Jedním z návrhů této zprávy je vytvoření Unie kapitálových trhů (Capital Markets Union, CMU).
Tento projekt má umožnit evropským firmám snadněji získávat peníze od investorů a snížit jejich závislost na bankovních půjčkách.
Zatímco ve Spojených státech a Velké Británii firmy běžně financují své aktivity přes kapitálové trhy, například prodejem akcií, evropské podniky se spoléhají především na bankovní úvěry. Tento model omezuje dostupnost rizikového kapitálu, což je problém hlavně pro malé a střední podniky, které často potřebují peníze na růst a inovace.
„Unie kapitálových trhů má pomoci právě těmto firmám, které však potřebují lokální podporu. Ačkoliv mohou teoreticky získat financování na velkých burzách, jako jsou Frankfurt nebo Paříž, v praxi se tak neděje. Potřebují totiž komunikovat s investory, kteří rozumějí jejich specifickým potřebám,“ vysvětluje pro SZ Byznys Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT).
Brodani také zdůrazňuje, že propojení evropských burz by mělo vycházet z potřeb firem a trhů, nikoliv být direktivně řízeno z Bruselu. Unie kapitálových trhů by mohla firmám nabídnout širší přístup k investorům, což by podpořilo jejich růst a globální konkurenceschopnost.
Roztříštěnost a přeregulovanost
Jedním z velkých problémů evropských kapitálových trhů je jejich roztříštěnost. Různé země EU mají rozdílná pravidla a různé dozorové orgány, což komplikuje přeshraniční investice a obchodování. Draghi ve své zprávě poukazuje na více než 20 institucí, které v Evropě dohlížejí na kapitálové trhy. To zvyšuje náklady a složitost přeshraničních transakcí.
Unie kapitálových trhů by měla sjednotit pravidla napříč EU, čímž by snížila transakční náklady. Podle Brodani však „hlavním problémem není roztříštěnost, ale přeregulovanost. Místo zavádění nových pravidel by se měla zaměřit na odstranění těch zbytečných“.
Evropské firmy stále častěji hledají financování mimo Evropu, protože kapitálové trhy jinde nabízejí lepší podmínky. To způsobuje, že některé firmy přesouvají své aktivity právě mimo evropský kontinent. Unie kapitálových trhů by měla vytvořit lepší podmínky, aby firmy zůstaly v EU a využívaly zdejší kapitálové trhy.
K rozvoji kapitálových trhů se vyjádřila i Česká národní banka (ČNB), která v Česku dohlíží na finanční stabilitu. Podle ČNB by Unie kapitálových trhů mohla ovlivnit nejen české firmy, ale i regulační rámce, které ČNB spravuje.
„Podporujeme maximální harmonizaci pravidel, která zajistí volný pohyb kapitálu. Zároveň je důležité, aby společná pravidla neznevýhodňovala firmy kotované na regulovaných trzích,“ popsal pro redakci mluvčí ČNB Jakub Holas.
Centrální banka zároveň varuje před nadměrnou centralizací. „Integrace trhů by měla vycházet z potřeb trhu, a ne být řízena shora. Trh sám si najde cestu k integraci, pokud bude poptávka,“ dodává Holas.
Posílení role ESMA
Unie kapitálových trhů by také mohla přesunout některé pravomoci národních regulátorů, jako je ČNB, na evropské instituce, jako je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Brodani upozorňuje, že i kdyby tento krok přinesl jednotnější regulaci, mohl by mít negativní dopad na menší trhy, jako je ten český.
„Výhodou centralizace by bylo odstranění tzv. gold-platingu, tedy přidávání národních požadavků nad rámec evropských pravidel. Nevýhodou však je, že specifické potřeby menších trhů by mohly být přehlíženy,“ varuje Brodani.
Petr Koblic, ředitel pražské burzy, podporuje myšlenku CMU, ale zdůrazňuje, že integrace burz by neměla vést k monopolizaci. „Pražská burza už nyní působí na evropském trhu jako soutěžící subjekt. Projekt CMU chápeme především jako volání po sjednocení pravidel, nikoliv po integraci či monopolizaci, a proto ho podporujeme,“ sdělil redakci SZ Byznys.
Koblic dále vysvětluje, že pražská burza nemá obavy z amerického modelu, kde funguje více burz vedle sebe.
„Kde kapitálové trhy fungují nejlépe? V USA. IPO firmy z Dakoty dělá obchodník z Kalifornie, schvaluje regulátor ve Washingtonu, realizuje se na burze ve státě New York a koupí si ho přes obchodníka z Floridy penzijní fond z Texasu nebo drobný investor z Montany. To celé bez legislativních a daňových překážek. V EU je to sci-fi. Přesto pražská burza pracuje na vytvoření silného ekosystému kolem sebe a věří, že by i v takovém prostředí svou existenci obhájila,“ dodává ředitel burzy.
V rámci CMU se často hovoří o harmonizaci pravidel pro vstup na burzu. Koblic k tomu uvádí: „Harmonizace na papíře existuje, například v legislativě o prospektu, ale prospekt schválený jednou zemí není automaticky platný v jiné zemi, což je absurdní.“
Brodani dále připomíná, že Evropa zatím není na jednotný kapitálový trh připravena.
„Dokud nebudou sjednoceny klíčové oblasti jako daně, penzijní systémy nebo insolvenční pravidla, zůstane jednotný kapitálový trh spíše teoretickým konceptem. Právě tam, kde začínají takto komplikovaně řešitelné skutečné problémy, tak návrhy CMU i Draghiho zpráva končí,“ dodává ředitelka AKAT.
