Emisní povolenky přicházejí. Jak se na ně mohou domácnosti připravit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od roku 2027 musí všechny domácnosti využívající zemní plyn či uhlí platit za emise, které vyprodukují. Účty za vytápění uhlím nebo v plynovém kotli se jim tak zvýší. Nárůst nákladů pocítí zejména ti, kteří topí uhlím, produkujícím ze všech zdrojů nejvíce zplodin.

Nové emisní povolenky mají zákazníky přimět k přechodu na čistší zdroje vytápění. Povolenkami není zatíženo jen dřevo, v ceně elektřiny už za ně spotřebitelé roky platí.

Výměna zdroje vytápění může domácnosti přinést značné úspory. „Díky ETS2 se cena fosilních paliv bude postupně od roku 2027 navyšovat. Kdežto cena biomasy má stabilní pozici a přirážky za emisní povolenky jejich cenu nenavýší. Již dnes lze například topením peletami nebo dřevem ušetřit tisíce korun v porovnání s vytápěním plynem,“ říká Jana Stříteská z marketingu společnosti Opop, která vyrábí kotle na pevná paliva.

I přes nárůst cen v minulých letech je nyní stále nejlevnějším zdrojem vytápění uhlí. To se však změní, až bude nutné k jeho ceně přičíst platby za povolenky. „Ač dnes se topení uhlím nákladově pohybuje pod cenou plynu i dřevních pelet, tak v průběhu několika let se tato situace může radikálně změnit,“ popisuje Stříteská.

Nejlevnějším palivem se stane dřevo, které je už nyní levnější než vytápění plynem. „Co se týče pelet, tak u tohoto paliva můžeme dnes hovořit o úspoře 10 až 15 procent oproti zemnímu plynu. Po zavedení nových povolenek budou pelety pravděpodobně výhodnější o 20 až 30 procent,“ popisuje Petr Cankař, technický ředitel výrobce kotlů Atmos.

Domácnost však musí mít prostor na ukládání dřeva či pelet. Právě kotle na tyto suroviny jsou nyní mezi zákazníky nejžádanější. Naopak zájem o kotle na uhlí už nyní upadá.

„Vidíme to velmi zřetelně. V letošním roce došlo napříč všemi výrobci v ČR k poklesu prodeje kotlů na uhlí o 60 až 70 procent. Je zajímavé, jak rychle na to obyvatele naší republiky reagují,“ říká Cankař.

Podle Stříteské se však další skupina lidí rozhodne vyměnit svůj kotel až poté, co pocítí navýšení cen uhlí či zemního plynu a budou hledat levnější náhradu. „Jakožto výrobci kotlů na biomasu očekáváme a připravujeme se na zvýšenou poptávku v avizovaném období,“ říká Stříteská.

Další alternativou k plynu a uhlí je vytápění elektrokotlem či tepelným čerpadlem. Tyto zdroje však nejsou vhodné pro každého. „U starých objektů s velkými tepelnými ztrátami tepelné čerpadlo nepřipadá v úvahu, to by uživatele prakticky finančně ‚sežralo‘,“ říká Cankař.

Tepelné čerpadlo je naopak výhodné u novějších budov s malými tepelnými ztrátami. Proto se doporučuje dům před pořízením tepelného čerpadla zateplit. Náklady na provoz tepelného čerpadla se odvíjejí od velikosti domu, jeho energetické náročnosti a typu čerpadla.

„V závislosti na těchto faktorech pak ale může i s nejrozšířenějšími tepelnými čerpadly typu vzduch-voda ušetřit 30 až 50 procent dosavadních nákladů při vytápění plynovým kotlem, a ve srovnání s kotlem na uhlí se pak úspora pohybuje dokonce mezi 50 a 70 procenty ročně. V případě náhrady starších zařízení může být změna dokonce ještě vyšší,“ říká Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Náklady na vytápění lze snížit také zateplením budovy, které sníží tepelné ztráty. Zateplení je přitom často účinnější než změna zdroje tepla. „Nezateplený rodinný dům může mít roční spotřebu přes 30 MWh, zatímco po komplexním zateplení může spotřeba klesnout pod 10 MWh ročně. To představuje úsporu v řádu desítek tisíc korun ročně v závislosti na typu energie. Po zateplení se tak výrazně sníží závislost na vývoji cen energií, včetně případného zavedení emisních povolenek ETS2,“ říká architektka Marcela Kubů.

Na výměnu vytápění i zateplení mohou domácnosti získat dotace v různé výši z několika programů. Běžná domácnost může z programu Nová zelená úsporám získat na nový kotel, kamna nebo tepelné čerpadlo 30 až 130 tisíc korun. Musí být však majitelem rodinného nebo bytového domu a musí vlastnit maximálně dvě nemovitosti k bydlení.

Ministerstvo životního prostředí také v rámci programu Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce nabízí zvýhodněné dotace pro seniory nebo domácnosti s nižšími příjmy na zateplení a výměnu zdroje tepla.

Na zateplení mohou tyto domácnosti získat až čtvrt milionu korun, na výměnu vytápění pak 50 až 400 tisíc korun.

V rámci programu Oprav dům po babičce, který je určen na renovace starších nemovitostí, mohou domácnosti získat na zateplení 50 tisíc až milion korun, na výměnu zdroje vytápění pak 30 až 130 tisíc korun.

Domácnosti mají nyní více než rok připravit se na začátek platnosti povolenek.

„Pokud se domácnost rozhodne v roce 2026, stále je reálné stihnout kvalitní zateplení do začátku roku 2027 – ale je potřeba začít včas a připravit se na to, že celý proces není otázkou týdnů. Ideálně je třeba začít s přípravou již nyní,“ říká Kubů.

Zákazníci mají také dost času na to, aby stihli výměnu kotle. Podle Potuckého se nyní doba dodání a instalace tepelného čerpadla pohybuje v řádu týdnů.