Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko hledá nový motor hospodářského růstu. Dvacet let země bohatla díky zahraničním investicím, nabídce levné kvalitní pracovní síly, rozvoji autoprůmyslu a služeb. Od covidové pandemie ale tápe, růst se zpomalil.
Automotive, hlavní tahoun českého průmyslu i exportu, ztrácí na síle. Evropské automobilky, hlavní odběratelé tuzemských fabrik, čelí stále ostřejší zámořské konkurenci a zápolí s technologickými nároky, drahými energiemi a tvrdou emisní regulací. Český exportní průmysl doplácí na globální zpomalení i na recesi v Německu. Domácí spotřeba roste pomalu, investice slábnou.
Podnikání svazuje byrokracie, přibývající regulace zvedají firmám náklady. Nejnovějším příkladem je takzvaný ESG reporting - povinnost firem zveřejňovat každoročně zprávy o tom, jak dodržují environmentální a sociální standardy. Dotkne se u nás postupně asi tisícovky podniků, jež kvůli tomu musí najímat speciální ESG manažery nebo poradce.
Kontext
„Perfektně vám spočítají uhlíkovou stopu, jak by se co mělo recyklovat a jak vypadá cirkulární ekonomika, ale často jsou schopní vám zabít byznys proto, aby zachránili motýla,“ říká o odbornících na ESG Ladislav Tyll z FPH VŠE.
Velkou brzdou pro investice a výstavbu je dlouhé povolovací řízení. Tržní soutěž zdeformovaly dotace, na nichž je závislý byznys i státní správa. Pracovní právo je zastaralé, trh práce zamrzlý. Podle ekonomů země uvázla v „pasti středního příjmu“ a hrozí jí dlouhodobá stagnace.
Vláda tak logicky hledá cestu, jak z pasti uniknout. Návodem na restart se má stát nová Hospodářská strategie ČR do roku 2040, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Osmdesátistránkový materiál analyzuje současnou situaci a snaží se nabízet řešení. Cílem je posunout Česko do první desítky nejbohatších evropských zemí. Tedy zásadně zvýšit domácí konkurenceschopnost.
„Musíme víc přemýšlet nad tím, do čeho investujeme, co jsou důležitá odvětví, co přináší přidanou hodnotu a podobně,“ vysvětluje Lukáš Vlček (STAN), který má vystřídat v čele ministerstva průmyslu Jozefa Síkelu mířícího do Bruselu. Na přípravě strategie se podílel jako poslanec.
Diagnóza
Autoři strategie rozebrali silné a slabé stránky, příležitosti a rizika českého hospodářství. Docházejí k podobným závěrům jako analýza, kterou loni zpracovaly Hospodářská komora a Svaz průmyslu.
Mezi klady v evropském srovnání řadí Hospodářská strategie relativně nízký vládní dluh, rozvinutou průmyslovou základnu, robustní bankovní sektor či nízký podíl lidí ohrožených chudobou. Jako hlavní slabé stránky označuje převažující subdodavatelský charakter průmyslu, velký počet firem se zahraničními vlastníky, nízký počet českých firem s globálním přesahem i málo přímých českých investic v zahraničí. A dále vysokou energetickou náročnost výroby, nefunkční trh práce a špatné demografické vyhlídky, tedy očekávané stárnutí populace.
K hlavním rizikům podle materiálu patří hrozící odliv investic, nárůst unijních regulací, rozmach dotací a nárokové ekonomiky.
Léčba
Hospodářská strategie stanoví čtyři oblasti, na které se má politika soustředit, protože „jsou hlavními hybateli ekonomického pokroku“. Jde o rozvoj lidského kapitálu, strategickou infrastrukturu, podporu průmyslu s vyšší přidanou hodnotou a financování strategických investic.
„Prvořadý je rozvoj lidských zdrojů. Dále investice do infrastruktury, a to nejenom dálniční, datové a energetické, ale celkově do moderních technologií. Pak otázka kapitálu - potřebujeme zvýšit funkčnost kapitálového trhu a zvýšit atraktivitu pro různé druhy investorů. A jako čtvrtý bod bychom měli definovat odvětví, která mají do budoucna největší potenciál,“ vysvětluje nastupující ministr Vlček.
Nejvíc místa věnuje Hospodářská strategie tématu lidského kapitálu. Navrhuje reformovat regionální a vysoké školství, sociální systém, zákoník práce i financování vědy a inovací. Dále uvolnit pracovní trh, mimo jiné i zaměstnáváním lidí vyššího věku. Což předpokládá reformu zdravotnictví a penzijního systému. Lidé se musí dožívat vyššího věku ve zdraví, aby mohli déle pracovat.
Podpora inovací, vědy a výzkumu je dnes řízena a financována několika ministerstvy, nově za to má odpovídat jediná instituce. Pokračovat má digitalizace státní správy, má se snížit byrokracie, uvolnit regulace a zlepšit podnikatelské prostředí, předpokládají se úpravy daňového systému – byť strategie nerozebírá detaily. Stát má víc podporovat podnikání. A vybrat perspektivní obory, jimž bude pomáhat.
Perspektivní obory
Podpora byznysu má být zacílena na zelenou energetiku, alternativní paliva, vodíkovou energetiku a dopravu, zachycování a ukládání CO2 a podobně. Dále se mají preferovat biotechnologie a celá škála pokročilých digitálních technologií včetně umělé inteligence, kyberbezpečnosti a robotiky.
Podle Lukáše Vlčka si zvláštní podporu zaslouží technologie navázané na automotive, mířící k elektromobilitě. „Měli bychom usilovat o rozvoj polovodičových technologií nebo továren na baterie. Potenciál má i obranný průmysl, ani ne tak výroba nábojů, jako spíš pokročilejších technologických celků,“ uvedl.
Hospodářská strategie také řeší, jak restart ekonomiky financovat. Více se má zapojit soukromý kapitál, čemuž má pomoci zlepšení podmínek pro kapitálové a rizikové fondy, podpora vstupů firem na burzu či zvýhodnění zaměstnaneckých akcií, po čemž léta volají majitelé firem. Jedním z opatření je prosazování „silného evropského kapitálového trhu“, což doporučuje i nedávno zveřejněná zpráva italského expremiéra a ekonoma Maria Draghiho pro Evropskou komisi. Má se také posílit motivace obcí a krajů k lákání místních investic.
Hlavní podmínkou pro restart je ale podle dokumentu dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Znamená to dostat pod kontrolu vývoj státního dluhu a vyřešit udržitelnost důchodového systému i zdravotnictví. V tom vláda zatím selhává: strukturální deficit státního rozpočtu nedokázala snížit, penzijní systém jen parametricky poupravila, o reformu zdravotnictví se ani nepokusila.
Domácí průmyslníci označují nejčastěji za hlavní brzdu vlastní konkurenceschopnosti vysoké ceny energií a emisní regulace, související s evropským Green Dealem. Není to jen česká bolest.
I zmíněná Draghiho zpráva konstatuje, že cena elektřiny je v EU ve srovnání s USA dvakrát až třikrát vyšší a evropská cena plynu je dokonce až na pětinásobku. Podle šéfa evropské ocelářské asociace Eurofer Alexe Eggerta to povede k rychlé deindustrializaci Evropy, pokud politici nezasáhnou.
Hospodářská strategie tento problém nezastírá. Zdůrazňuje ale, že je pro Česko prvořadé naplňovat evropské a mezinárodní závazky v oblasti energetiky a klimatu. Lukáš Vlček nesouhlasí s názorem, že vysoké ceny energií jsou nutnou daní za rychlou dekarbonizaci. Podle něj energie zdražily v důsledku odstřižení od levného ruského plynu a zanedbání investic do energetiky v minulých letech.
Podle Vlčka se k nižším cenám energií dobereme výstavbou nových účinných elektráren, investicemi do úsporných opatření a do sítí. „A ještě jedna velmi důležitá věc: větší úroveň kooperace v rámci Evropy,“ dodává adept na vedení ministerstva, pod nějž dnes energetika spadá.
Podle Hospodářské strategie má ovšem do budoucna energetiku i plnění závazků Green Dealu řídit jediné ministerstvo. Podobně jako v Německu.
Byznysu proklamace o slučitelnosti Green Dealu a levných energií nestačí. „Do materiálu je nutné doplnit, že naplňování dekarbonizačních cílů nesmí negativně ovlivňovat konkurenceschopnost energetiky a průmyslu. Při ztrátě konkurenceschopnosti nebude Česká republika schopna zajistit ani životní úroveň občanů, natož naplňování klimatické politiky EU,“ upozornila v připomínkovém řízení Hospodářská komora.
Slohové cvičení
Domácí byznys i odbory po vládní Hospodářské strategii dlouho volaly. Loni v létě vyzvaly Hospodářská komora a Svaz průmyslu spolu s Českomoravskou komorou odborových svazů, aby vláda vytvořila rozvojovou vizi Česka na 10 až 30 let. A zpracovala strategii, jak cílů dosáhnout.
Hotový návrh se ale reprezentantům zaměstnavatelů moc nelíbí. Žádali plán konkrétních reforem a „legislativní smršť“, která by radikálně změnila podnikatelské prostředí u nás. Místo toho dostali analýzu podobnou té, jakou už loni sami zpracovali. Jen podrobnější a obohacenou o doplňky, jakým je třeba soupis dílčích strategií, které byly k jednotlivým tématům vypracovány v minulých letech.
Podle Lukáše Vlčka bylo nutné udělat inventuru strategických plánů, jimiž je „český government zahlcen, přičemž často nejsou naplňovány nebo nedávají smysl“. „Naše motivace byla, abychom to prostředí pročistili,“ vysvětlil.
Byznys čekal víc. „Hospodářská strategie zcela postrádá jakýkoliv nástin kroků, které by měly vést k dosažení žádoucího stavu,“ píše ve stanovisku k materiálu Hospodářská komora. Podle ní měl materiál rovnou rozdat zodpovědnost za realizaci jednotlivých opatření a stanovit pro ně pevný harmonogram. Komoře také schází vysvětlení, jak se bude naplnění cílů financovat.
„Uvítali bychom prioritizaci navrhovaných opatření. Postrádáme ucelenou kapitolu týkající se obchodu a služeb, které tvoří klíčovou část české ekonomiky. Dokument ne zcela dostatečným způsobem akcentuje bezpečnostní situaci v rámci Evropy a na Blízkém východě, postrádá vazbu na Bezpečnostní a Obrannou strategii. Nezaznamenali jsme detailnější rozpracování nedostupnosti bydlení, které je velkým problémem tuzemské ekonomiky,“ vypočítává Hospodářská komora.
Dostupnost bydlení v Česku
Idea vlastního bydlení se Čechům dlouhodobě vzdaluje. Vysoká poptávka v kombinaci s nízkou nabídkou začala v roce 2021 prudce zvyšovat ceny tuzemských nemovitostí. Podle dat Eurostatu bylo právě v Česku tempo růstu cen rekordní.
Podle Indexu dostupnosti bytů, který ve spolupráci s EMA data vydávají Seznam Zprávy, nedostupnost bytů na hypoteční úvěr od března 2020 na úrovni celého Česka vzrostla zhruba o 112 procent.
Podobná hodnocení se ozývají i od byznysmenů, kteří měli možnost si návrh Hospodářské strategie přečíst. „Je to pěkné slohové cvičení,“ říká ostravský průmyslník Pavel Drobil, majitel čtyř středně velkých strojírenských fabrik, který je zároveň členem Výkonné rady ODS. Priority, na něž se má stát zaměřit, jsou podle něj v dokumentu definovány správně. Dokud se ale nepřetaví v konkrétní plán legislativních změn s časovými termíny a dokud reformy neprojdou parlamentem, nemá podle něj materiál přínos.
Pokud vláda Hospodářskou strategii schválí, zbude jí na rozpracování už jen několik měsíců. Na upřesnění a rozdání úkolů, natož na návrhy nové legislativy tak za současné politické garnitury už těžko dojde.
„Může se stát, že příští vláda to celé hodí do koše,“ připouští Lukáš Vlček, který – jak říká – věnoval přípravě Hospodářské strategie půl roku pracovního života. „My ale předkládáme jasná fakta a stavíme na prokazatelných ekonomických argumentech. Na mnoha věcech takové strategie musí být politická shoda. Začal jsem o ní hovořit i s kolegy z opozice a věřím, že ta shoda bude nalezena plošně. Budoucí vládní garnitury z ní mohou vycházet a naplňovat ji,“ doufá politik, který bude za práci na restartu české ekonomiky zodpovědný.