Hlavní obsah

Je to horší a horší, říká šéfka daňové správy o nespravedlivém zdanění lidí

Ladíme Česko. Jak by měl příští premiér vyladit tuzemské daně? Diskutují Simona Hornochová (GFŘ) a ekonomové Petr Janský a Lubor Lacina.Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

Nespravedlivé. Zastaralé. A leckdy příliš nízké. Tak pojmenovali experti největší trhliny tuzemského daňového systému. Už příští vláda do něj bude muset říznout. To, co vybereme, nestačí na pokrytí našich výdajů.

Článek

Diskusi si také můžete poslechnout v audioverzi.

Současná vláda slibovala nezvyšovat daně. Nakonec ale závazek pod tíhou energetické krize porušila. Teď zase státní rozpočet zatíží náklady na zbrojení. Ani další výdaje státu nijak významně neklesají. I když se výběr daní zlepšuje, nestačí to.

Nikdo nechce vysoké daně, ale podle ředitelky Finanční správy Simony Hornochové vybraná suma nedrží krok s rostoucími výdaji státu. „Je legitimní otázka, jestli skutečně chceme zvyšovat daně, nebo se chceme dívat na tu výdajovou stránku,“ řekla.

Podle ekonoma Petra Janského jsou tuzemské daně příliš nízké. Oproti roku 2019 chybí ve veřejných rozpočtech aktuálně asi sto miliard korun. „Máme celkově výrazně nižší výběr daní než v roce 2019,“ vysvětlil Janský, který je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a vede Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově.

Může za to několik věcí. Proslulé snížení daně z příjmu, pro které zvedli ruku poslanci ANO, ODS a SPD,  i rostoucí výdaje. Každé vládě z koláče ukusuje také takzvaná obsluha státního dluhu, tedy náklady na úroky, které jí nasekaly minulé kabinety.

Větší problém než výdaje je ale podle ekonoma Mendelovy univerzity v Brně Lubora Laciny chabý ekonomický růst. „Kdybychom rychleji rostli, tak při stejné daňové zátěži vybereme víc daní, ale to se nám nedaří. S růstem se komíháme někde kolem nuly,“ připomíná ekonom v diskusi Ladíme Česko.

Ladíme Česko

Kdo bude příští premiér, se dozvíme za čtyři měsíce. Už teď jsme pro něj v SZ Byznys připravili seznam úkolů z ekonomického ranku, ke kterým by se měl postavit čelem. Drahé bydlení, energie, ospalý kapitálový i pracovní trh, zastaralý daňový systém. Pozvali jsme přes dvě desítky expertů a byznysmenů, kteří nabídnou své řešení na neduhy Česka.

1. Bydlení: Dušan Kunovský (Central Group), Daniel Prokop (PAQ Research), Kateřina Čechová (Tábor)

2. Kapitálový trh: Petr Koblic (Burza Praha), Jan Drahota (Colt CZ), Helena Horská (Raiffeisenbank)

3. Jak udělat z Česka úspěšnou zemi: Martin Jahn (Škoda Auto), Josef Starýchfojtů (Mews), ekonom Dominik Stroukal

4. Energetika: Dana Drábová, Václav Bartuška, Jiří Koželouh (Duha)

5. Práce a mzdy: ekonom Zdeněk Tůma, Dalibor Dědek (Jablotron), Tomáš Ervín Dombrovský (Alma Career)

6. Daně: Simona Hornochová (FS), ekonomové Petr Janský a Lubor Lacina

7. Ekonomika zdravotnictví: Petr Chudomel (Nemocnice Kolín), Lenka Kaška (Svaz průmyslu), Ladislav Švec (Zdravotnictví 2030+)

8. Penze: ekonom Filip Pertold, Aleš Poklop (Asociace penzijních společností), investor Lukáš Nádvorník

Být v příští vládě, začal by ekonom Lacina tím, co se od 90. let žádnému kabinetu nepodařilo: „Vysvětlit líp daňovým poplatníkům, co vlastně za své daně dostávají. Tady vládne pocit, že peníze nejsou utráceny efektivně a že nedochází k zlepšování veřejných služeb. Ani vzdělaní lidé nemají představu, co všechno od státu dostávají.“

I když v předvolebních kampaních budou daně tabu, jejich zvedání se příští kabinet patrně nevyhne, naznačují odborníci. Které taxy jsou nejžhavějšími kandidáty na zvýšení? Na ráně je například daň z nemovitosti.

Zvýšit daň z nemovitosti. Ale od kolikátého bytu?

Sahat právě na tuto taxu je politicky extrémně nepopulární. Protože se nestrhává rovnou, ale platí se už ze zdaněného příjmu, poplatníky více „bolí“. Vláda Petra Fialy k navýšení přesto přistoupila.

„Jsem rád, že v rámci konsolidačního balíčku vláda přistoupila ke zvýšení této daně a podle mě by v tom měla dále pokračovat, jednak reformovat tu daň a jednak ji dále výrazně zvyšovat. Nemusí to jít z roku na rok, ale během deseti let bychom se měli dostat z toho minima na významnou daň v řádu minimálně desítek miliard,“ říká Janský.

Foto: Markéta Susová, Seznam Zprávy

O daních v debatě Ladíme Česko debatovali Simona Hornochová (ředitelka Finanční správy) a ekonomové Lubor Lacina a Petr Janský.

Je ale důležité rozlišit, kolik nemovitostí člověk vlastní, podotýká ekonom Lacina. „Mně ta daň přijde nespravedlivá, když má někdo jeden dům, jeden byt, o který se musí starat a cokoliv koupí, tak už to platí ze zdaněného příjmu. Ale v mém okolí je hodně lidí, kteří mají třeba pět až šest bytů a pronajímají to a nepřiznávají,“ dodává.

Ve Spojených státech daň z nemovitosti tvoří až dvě procenta ročně z tržní hodnoty nemovitosti, ve Francii, v Kanadě a v Dánsku je to zhruba 0,7 až 1,5 procenta. V Česku je to skoro nejméně ze zemí EU. Tuzemská daň jen velmi málo odráží hodnotu nemovitosti a podle výzkumné organizace PAQ Research znevýhodňuje majitele nemovitostí s nižší hodnotou. Domácnosti s nejnižší hodnotou nemovitostí odvádí ročně na dani 0,67 procenta hodnoty jejich nemovitostí, naopak domácnosti s nejvyšší hodnotou nemovitostí jen 0,02 procenta její hodnoty, uvádí organizace.

Petr Janský, ale například i ekonomové z PAQ Research proto navrhují navázat výši daně právě na hodnotu nemovitosti. „Důležité je, aby to bylo i na základě ceny toho pozemku. Proluky by byly hodně zdaněné, stejně jako činžák vedle nich. A možná bychom i měli hustější zástavbu,“ podotýká Janský.

„V tuto chvíli je to naprosto nemožné, protože nemáme ta data. A poté, co se zrušila daň  z nabytí nemovité věci, začala být finanční správa slepá ohledně toho, za kolik se vlastně nemovitosti v České republice prodávají. Nedokážeme odlišit, kolik stála která nemovitost, kolik stál který pozemek,“ vysvětluje ale úskalí tohoto postupu Hornochová. Náklady na výběr daní by se tím zvýšily.

„Máme skvělá data, realitní kanceláře mají skvělé mapy cen nemovitostí, nájmů, které fungují skoro na stokorunu,“ oponuje Lubor Lacina.

Daně z benzinu a alkoholu zakrňují

Dalším kandidátem na zvýšení jsou podle ekonomů spotřební daně. Zatímco příjmy z emisních povolenek narostly od roku 2019 o 150 procent, daň z příjmu právnických osob o 70 procent a pojistné na sociální pojištění a DPH zhruba o třetinu, výběr jiných daní stagnoval.

Díra zeje třeba u spotřební daně, právě daně z tabáku, benzinu či alkoholu jsou podle Janského jasným kandidátem na zvýšení. „Spotřební daně jsou nastavené tak, že nerostou automaticky. Platíme je v korunách z litru benzinu nebo z litru piva. A od roku 2010 jsme je  nezvyšovali, zatímco cenová hladina roste. Spotřební daně zakrňují.“ Na víno spotřební daň není uvalena vůbec.

Daně nejsou fér

Podle ředitelky Finanční správy není systém zdanění spravedlivý a je to vidět jak u firem, tak u fyzických osob. „Když se podíváte na strukturu výběru daně z příjmů fyzických osob, tak to táhne nižší střední třída. V tom je ten systém výrazně nespravedlivý a je to horší a horší,“ vadí Hornochové.

Celkové zdanění práce (včetně odvodů) přesahuje v tuzemsku 43 procent. Jak ukazují data OECD, je to citelně nad evropským průměrem. Zaměstnavatel odvádí vysoké sociální a zdravotní pojištění a zaměstnanec dostane často čistou mzdu, která je výrazně nižší, než kolik za něj firma skutečně zaplatí.

„Tento systém je demotivující. Možná nastal čas předefinovat to, kdo má vytvořenou hodnotu přerozdělit. Nůžky mezi vlastníky kapitálu a těmi, kteří vkládají tu práci, se dlouhodobě rozevírají. Dopad hlavně na střední příjmovou kategorii se pak odráží zpětně i ve volbách,“ varuje Lubor Lacina.

Janský by neváhal daň z příjmu snížit, zejména nízkopříjmovým skupinám obyvatel. „U spodní pětiny až čtvrtiny lidí, co jsou na zaměstnanecký poměr, by se měla snížit minimálně v řádu jednotek procentních bodů,“ říká.

Velké firmy se dani umí vyhnout

Lubor Lacina by naopak sáhl do výdajových paušálů OSVČ. „Někdo, kdo dělá v IT, si možná první rok koupí počítač, židli, ale pak už sedí doma, platí internet a uplatňuje si výdajový paušál. Setkal jsem se s několika příklady, kdy takový člověk dosáhne na podporu na sociální bydlení, což je úplně paradoxní při příjmech, které má,“ popisuje. Snížením výdajových paušálů lze podle Petra Janského získat až 20 miliard korun.

Spravedlivě není podle šéfky Finanční správy nastavena ani daň pro právnické osoby. Obecně nastavení daní podle ní vždy straní těm bohatým. „Ať už jsou to výdajové paušály, kde výhodnost stoupá s výší základu daně, stejně tak paušální daň, stejně tak různé odečty hypotéky, stejně tak osvobození na prodeje investičních nemovitostí, to jsou všechno daňové úlevy, které jsou pro bohaté.“

Prvoplánové zvyšování daní ale nefunguje. Když se loni daň z příjmu právnických osob o dva procentní body zvedla, její výběr se ani nehnul. Velké firmy si podle Hornochové vždy najdou cestu, jak se přizpůsobit. Proto šéfka „berňáků“ systematicky pracuje na lepším využití dat, které optimalizace pomohou odhalit.

„Lepší kontrolní činnost zvyšuje výběr daní třeba i v řádech desítek miliard. I ze stávajících daní bez zvyšování je podle mě šance dostat 150 miliard,“ má za to ekonom Lacina.

Prostor pro vyšší zdanění vidí Lacina u velkých nadnárodních firem. Takový krok by se musel samozřejmě harmonizovat s ostatními členskými zeměmi Evropské unie. „Nadnárodní společnosti dělají obrovské úniky. Studie ukazují, že ten výběr - rozdělený na národní úrovně - by mohl být významný.“

Na daň z příjmu nadnárodních korporací se v poslední době zaměřuje i Finanční správa. „Tam potenciál skutečně je, jenom potřebujeme data a potom samozřejmě nastavit analytické systémy tak, abychom si z nich ty informace mohli vzít a případně zahájit nějaká šetření,“ říká Hornochová.

Česká republika bude už od příštího roku patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 procent. Výnos bude podle odhadů Ministerstva financí dvě miliardy korun.

Celou debatu si pusťte nahoře ve videu.

Doporučované