Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u analýzy, která se zabývá návrhy politiků na opatření, jež by dle nich měla vést ke zvyšování porodnosti.
„Možná je na čase přijmout i fakt, že lidi děti prostě nechtějí. Jako se mění světový řád, mění se spousta námi zažitých věcí, tak prostě i tohle. Nemá asi cenu vymýšlet různé uplácení lidí, aby děti měli. Kdo je chce, ten je ve většině má. Kdo ne, tak je prostě mít nebude. Nic víc, nic míň,“ píše například Michaela Ledecká.
Přečtěte si původní článek
Roman Machala: To tak bylo odjakživa, že v chudých rodinách a chudých zemích se rodilo nejvíce dětí. V chudých zemích vyšší populace zajišťuje to, co v bohatších zemích zajistí vyspělejší ekonomika a hospodářství. U chudých lidí je pak větší počet dětí investicí do stáří. Čím více budete mít dětí, tím větší je šance, že se o vás ve stáří někdo postará. Bohatí lidé prostě necítí potřebu mít více dětí. (redakčně kráceno)
Dana Beňaková: Došlo ke ztrátě jistot, bydlení nedosažitelné, práce nejistá… Do takové doby si každý rozmyslí přivést dítě, a když, tak pouze jedno. Doba je jiná, dřív sice byli lidé hodně chudí, ale pokud měli alespoň kousínek svého políčka, tak přežili - čím větší rodina, tím víc lidí na práci.
Miroslav Šilhavý: Žádná podpora reálně nezvyšuje porodnost. O ní mluví jen ti, co dítě chtějí a bonus navíc se vždy hodí. Ale nepřiměje nikoho, kdo dítě neplánuje. Dnes je díky sociálnímu systému výnosnější i pohodlnější nemít dítě a i stáří je lepší. Bez dětí zbyde víc úspor, díky kariéře bude vyšší důchod. Tento rozdíl nejde vynahradit zvyšováním už tak štědré pomoci rodičům. Šlo by to napravit leda novým důchodovým systémem opírajícím se o děti. Ale i tak by výsledky přišly až po desetiletích, pokud vůbec. Lidé se pohodlnějšímu standardu přizpůsobí rychle, nazpět to skoro nejde.
- Roberta Karmínová (reaguje): Správně jste popsal celou situaci. Zpátky, kdy se rodilo jako o život, už se to nikdy nevrátí. Opravdu mladí to cítí tak, že bez potomků jsou svobodnější. A celou situaci ještě zhoršuje fakt, že ženy jsou schopny dítě před sebou držet jako štít a dítkem vydírat otce po mnoho let. Čili rozumný kluk opravdu se raději přikloní na stranu bezdětných, Nedivím se, protože většina mladých žen si myslí, že vydírat otce dítěte (jakkoliv) je jejich právo. Většina soudů se vždy přikloní na stranu matky a argumenty otce (ač jsou rozumné) téměř vždy, údajně pro blaho dítěte, smete ze stolu. Tak lepší děti ani nemít!!!
Alena Boudová: Možná by pomohlo vysoké zdanění bezdětných, včetně důchodového pojištění. Důchod minimální a zásluhovost ne podle výdělků, ale podle vychovaných dětí. Dnes jsou ženy za děti ve stáří trestány. Příspěvky státu na bydlení pouze rodinám s dětmi, když už stát nemá sociální a startovací byty pro mladé rodiny. Připadá mi, že dnes je celý sociální systém nejen drahý, ale přímo postavený na hlavu.
- Tereza Kalivodová (reaguje): A co takhle udělat důchodový systém dobrovolný a ne povinný? Jsem dobrovolně bezdětná a patřit do něj vůbec nechci, nevěřím mu. Jsem si jistá, že než se dostanu do důchodu, tak se důchody do té doby zhroutí. A další věc, zdanění bezdětných je genderově nefér. Jako muž bych dítě chtěla, jako žena ani náhodou. Všechny bolesti, zdravotní problémy (v zastaralém Česku i starost o dítě, ztrátu soběstačnosti a kariéry) musí odnést žena-matka, na kterou se pak zaměstnavatelé dívají jako na obtížný hmyz. Děkuji, do toho fakt nejdu. (redakčně kráceno)
Analytická série o porodnosti na Seznam Zprávách
Česko má problém: Narodilo se nejméně dětí od vzniku Československa. Bude to bolet
Reprodukce jako byznys: Dětí ubývá. Přidá se víc peněz na umělé oplodnění?
Jak rozrodit Česko: Politici navrhují opatření, která už jinde ztroskotala
Spermageddon: Fenomén, který ohrožuje lidstvo. Pokud tedy existuje
Jižní Korea míří k populační katastrofě: Být rodičem je tady extrémní sport
Vlastimil Koudelka: Nejvíce dětí se rodí kde? V nejchudších zemích. A rodí se jich tam nejvíce proč? Protože jsou tam ženy stále vnímány jako vybavení domácnosti. Porodnost není o penězích, ale o postavení žen ve společnosti a v možnostech jejich uplatnění se.
Standa Verner: Potřebují především bydlet, těžko budou všichni v dodávkách, u rodičů, v jurtách a podobně. Stát by měl podpořit dostupnou výstavbu, ne developery a spekulativní stavby, ale byty, které ožijí dětskými hlásky. Pokud je Vám 28 a nejste obchodník s pervitinem nebo kryptoměnou, ale třeba jen učitel, pak 2+1 v Praze za 8 milionů a děti nedáte.
- Tomáš Novák (reaguje): Největší porodnost byla v dobách, kdy jeden domeček obývaly klidně tři generace… Takže ne, vaše argumenty jsou mimo.
Věra Anderlová: Jak rozrodit Česko? Nijak. Už ten graf ukazuje, že to je celoevropský (a nejen) jev. Jakmile se mají lidé dobře, začnou sázet na kvalitu, ne kvantitu potomků. Chtějí, aby se jejich jedno či dvě děti měly maximálně dobře a aby měly výhody proti jiným dětem. V tomto ohledu jakýkoli příliv financí nijak nepomůže, to ukazují zkušenosti odjinud. Další - teď specificky český rys - je, že máme vlny - silné generace, slabé generace. Teď přišla do plodných let jedna ta slabá. Stát tohle nepředělá, ani na to nemá právo, stát se tomu zkrátka musí přizpůsobit.
Jan Matoušek: Možná, ale opravdu jen možná, by to chtělo, aby se někdo zeptal bezdětných lidí ve věku nad 35 let a lidí s jedináčkem ve věku nad 40 let, co je k jejich rozhodnutí vedlo. A pak se pokusit najít řešení pro nejpočetnější skupinu odpovědí z každé této skupiny. Zejména ti jedináčci totiž pravděpodobně v budoucnu přijmou rétoriku svých rodičů a zase budou mít jedináčky (či dokonce zůstanou bezdětní). A domnívám se, že jen peníze do rodinného rozpočtu to nevyřeší, protože přídavky ani nic podobného u nás doma nečerpáme a přesto zvládneme výchovu čtyř dětí.
Jakub Kolář: Bylo by fajn, aby pojišťovny platily více na umělé oplodnění. Ty platby za výkony jsou neskutečně vysoké. Nevydělávám málo, i tak je to pro mě dost peněz a po dvou pokusech nás to stalo téměř 100 000 Kč a stále nic. Neumím si představit, jak by to platil pár, který má dohromady výplatu 60 000 Kč měsíčně.
Romana Vacková: Finanční podpora je samozřejmě super, ale nemáme tu jen ženy, které děti nechtějí ale i ty, které by chtěly, ale kvůli zdravotním důvodům to není tak snadné. Není divu, když lékaři veškeré problémy shodí a raději napíšou antikoncepci, endometrióza a PCOS trvá několik let diagnostikovat, o riziku nadváhy na plodnost taky nikdo nemluví a ženy ani netuší, že to může být problém. Za mne preventivní krevní testy, jednotný zdroj informací o problematice neplodnosti a lepší především gynekologická zdravotní péče je základ a finanční podpora těmto lidem tolik nepomůže. Vzdělávejte děti v těchto oblastech už na střední škole, ať pochopí, jak to, co teď dělají, bude mít vliv na jejich budoucnost.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Dušan Ferbas: Myslím si, že mladí nechtějí mít děti, možná se je bojí mít. Podle mě je to jednak zmiňovanou „náladou ve společnosti“, ale význam přikládám i vlivu přicházejících informací - sociální sítě, internet, média. Negativní zprávy pozitivně nenaladí. Tím vzniká i řada psychických problémů, které pozorujeme. Podle mě by bylo dobré omezit používání mobilů, alespoň ve školách. Podobně někteří mladí chtějí pracovat třeba jen 4 dny v týdnu. Nepotřebují to. Stejně tak si myslím, že to mohou mít s dětmi. (redakčně kráceno)
Jana Nová: Velké „prorodinné“ opatření bylo pochopitelně zrušení školkovného. Takže - znovu zavést, pak dát přídavek na každé dítě bez ohledu na výdělek a ne jen těm, co nepracují, co třeba zrušit poplatek na odpad na děti, co třeba zavést pro děti bezplatné kroužky, slevu na dítě ze mzdy či platu ve vyšší částce - kvanta lidí nechce víc dětí, protože by to už finančně nedali.
Tomáš Bernard: Proč by v dnešní době muž měl chtít dítě, když se s velkou pravděpodobností ten vztah stejně brzo rozpadne a soud dítě automaticky šoupne do výhradní péče matky a jemu akorát stanoví alimenty, jejichž systém je cíleně nastavený tak, aby i ten, kdo má zájem je platit, snadno a rychle spadnul do spárů exekutorů a brzo skončil pod mostem nebo ve vězení. (redakčně kráceno)
Patera Vladimír: Ačkoliv to dělám jen zřídka, i já se vložím do debaty, neboť se mě jako mladého člověka na prahu dospělosti týká. Je mi trochu smutno, jak se tu o dětech mluví jako o produktu, termíny zcela ekonomickými. Děti potřebujeme, jinak nebude na důchod, proto nás děsí jejich úbytek. Děti stojí moc peněz, proto je lidi nepořizují. Musíme lidem dát peníze, aby děti měli. Chudé země mají víc dětí, protože tam jich potřebujete co nejvíce, abyste se ve stáří měli dobře.
Uvažuje někdo o dětech jako o lidech? Uvažuje někdo o tom, jaký svět budujeme, v jakém světě budou ty děti, jednou plnohodnotní lidé, jako jsem já nebo vy, žít? Jaká je čeká budoucnost? Že budou muset žít s následky našich rozhodnutí? To je můj problém s debatou o porodnosti/plodnosti a budoucnosti populace obecně. Řeší se děti jako komodita, komu co děti přinesou, komu jak prospějí a kolik koho děti stojí. Místo toho, aby se řešilo, jaký svět vybudujeme, aby děti čekala dobrá budoucnost.
