Článek
Varšavská smlouva byl vojenský pakt osmi evropských zemí, které spadaly pod sovětské Rusko. Oficiálně si společenství říkalo "Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci" a existovalo v letech 1955 až 1991.
Co to je Varšavská smlouva
Oficiálním cílem paktu byla vzájemná spolupráce v oblasti obrany a politiky státu. V praxi byli členové podřízeni vedení sovětské armády, která dostávala příkazy rovnou z Kremlu. Vizí Sovětského svazu bylo získat plnou kontrolu nad členy paktu právě prostřednictvím Varšavské smlouvy. Jednou z věcí, ke které se členové zavázali, byl volný pobyt sovětských vojsk na jejich území.
Členské státy Varšavské smlouvy
- Svaz sovětských socialistických republik
- Československá socialistická republika
- Polská lidová republika
- Maďarská lidová republika
- Bulharská lidová republika
- Německá demokratická republika
- Rumunská socialistická republika
- Albánská lidová republika
Varšavská smlouva vs. NATO
Vznik paktu připadá na rok 1955, kdy členové společně podepsali Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci na území polské Varšavy. Rozhodnutí bylo reakcí na existenci Severoatlantické aliance NATO, které chtělo sovětské Rusko konkurovat. Při vzniku v roce 1949 měla aliance dvanáct členů, k dnešnímu dni se členové NATO rozrostli na třicet.
Událostem zániku Varšavského paktu předcházel rozpad samotného Sovětského svazu. Politika totalitního Ruska se začala hroutit během 80. let a od roku 1989 směřoval režim k úpadku. Varšavská smlouva zanikla v červenci 1991, necelé dva roky po Sametové revoluci v Československu.
Srpen 1968
Přestože pakt existoval bezmála 40 let, jeho jedinou reálnou akcí byla vojenská okupace Československa v noci na 21. srpna 1968. Mimo Albánii a Rumunsko, které rozhodnutí nepodpořily, se invaze zúčastnilo Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Německo a Sovětský svaz.
