Článek
Tornádo je atmosférický jev, který má ničivý potenciál. Název se odvozuje od španělského slova tronada, které se překládá jako bouře nebo hřmění.
Jak vzniká tornádo
Je to vzdušný vír, který vertikálně rotuje směrem k zemi a vzniká pod oblakem typu cumulonimbus. Aby se jednalo o tornádo, musí se dotýkat zemského povrchu, bez toho je to tzv. tromba. Ideálním prostředím pro vznik je teplé počasí a vysoká vlhkost v atmosféře.
Na evropských meteoradarech se dá tornádo detektovat až v momentě, když se tromba začne spouštět dolů. Síla tornáda se měří podle rychlosti větru na Fujitově stupnici od F0 do F5, přičemž 0 označuje lehké tornádo a 5 znamená extrémní zkázu. Ta nejsilnější vznikají ze supercelárních bouřek.
Supercela (supercelární bouře) je druh bouře, která rotuje. Může s sebou nést také velké kroupy s průměrem přes 5 centimetrů. Kvůli své intenzitě může být nebezpečná a mít katastrofální dopady. Nejčastěji se supercely objevují ve Spojených státech. Od začátku tohoto století se čím dál tím častěji tvoří i v Evropě, včetně střední Evropy. Mohli jsme je proto několikrát pozorovat i v České republice nebo na Slovensku. Vyskytuje se častěji než tornádo. Tato silná bouře se může v některých případech rozdělit na dvě. Tomuto jevu se říká splitting.
Světové rekordy
Rekord drží tornádo, které v roce 1925 zasáhlo státy Kansas, Oklahomu a Texas (tzv. Tri- State Tornado). Bylo zároveň jedním z nejsmrtelnějších, zemřelo při něm přes 700 lidí. Nejsilnější bylo tornádo El Reno v roce 2011 v americké Oklahomě.
Rozdíl mezi tornádem a hurikánem
Tornáda vznikají na zemi a hurikány jedině v oceánu. Hurikány mají větší průměr a mohou ničit i několik týdnů, zatímco tornádo má životnost několik minut až zhruba hodinu.
Tornáda v Česku
Dosud nejsilnější tornádo na českém území kategorie F4 bylo zaznamenáno v roce 2021 na Moravě. Zanechalo za sebou šest obětí, mnoho raněných, zničených domovů a infrastruktur.
