Článek
Slunovrat je označení pro okamžiky, kdy zažíváme nejkratší nebo naopak nejdelší den v roce. Z astronomického hlediska jsou v tuto dobu zemské póly nejvíce odkloněny nebo naopak přikloněny ke Slunci.
Slunovraty nesouvisí se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří. Spojeny jsou se sklonem zemské rotační osy, která může i za střídání ročních období. Během slunovratů Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy na naší obloze.
Na severní polokouli nastává letní slunovrat obvykle 20. či 21. června. Výjimečně může připadat i na 22. nebo 19. června. V tuto dobu zde probíhá nejdelší den a nejkratší noc v roce. Sluneční paprsky o letním slunovratu dopadají v poledne kolmo na obratník Raka.
Okolo letního slunovratu u nás nenastává astronomická noc, pouze astronomický soumrak. Slunce totiž neklesá dostatečně hluboko pod obzor. Na severním pólu probíhá polární den, na jižním zase polární noc.
Na severní polokouli nastává zimní slunovrat obvykle 21. nebo 22. prosince. Výjimečně může připadat i na 20. prosince (v tento den nastane například v roce 2080) nebo 23. prosince. V tuto dobu zde probíhá nejkratší den a nejdelší noc v roce.
