Článek
Vyhotovení a následná obhajoba rigorózní práce náleží studentům tzv. malého doktorátu, tedy oborů na úrovni magisterského studijního programu, nýbrž s vyšším vědeckým záměrem. Spolu s obhajobou spadá práce pod státní rigorózní zkoušku.
Na pomyslné lince se rigorózní práce nachází mezi diplomovou a disertační – je na stejné úrovni jako diplomová, ale charakterově má blíže k té disertační (je více vědecky zaměřená).
Úspěšně složenou státní rigorózní zkoušku potřebují zejména studenti, kteří se chystají na dosažení tzv. velkého doktorátu, tedy titulu "doktor". Jsou mezi nimi doktoři práv (JUDr.), filozofie (PhDr.), přírodních věd (RNDr.), farmacie (PharmDr.) nebo teologie (ThDr.).
Jaký je rozsah rigo?
Neexistuje jednotný počet stran ani slov, který by rigorózní práce měla dodržet. Každá instituce to má nastaveno jinak. Obecně by měla být delší než diplomová a naopak kratší než disertační. Odhadovaná délka se pohybuje mezi 100 a 150 normostranami. Jedna normostrana se rovná 1800 znakům, přibližně tedy 250 až 300 slovům.
Obhajoba rigo
Forma, průběh i délka obhajoby jsou individuální záležitostí. Časově se může pohybovat podobně jako u bakalářské či diplomové práce, tedy mezi 30 a 60 minutami. Náklady spojené s obhajobou zpravidla platí student.
Jaké závěrečné práce jsou?
Seminární | Bakalářská | Diplomová | Rigorózní | Disertační