Článek
Takzvané predátorské nebo pochybné časopisy jsou periodika zaměřená na akademické publikace, která parazitují na systému hodnocení a financování vědy. Tváří se jako vědecké, ve skutečnosti jsou však hlavně strojem na peníze z poplatků.
Jak pochybné časopisy fungují
Kvalita výsledků práce vědců, akademiků a vysokých škol se posuzuje mimo jiné podle počtu publikací ve vědeckých časopisech. Toto kritérium je rozhodující pro množství přidělovaných peněz jednotlivým vysokým školám.
Regulérní vědecké časopisy každý přijatý příspěvek podrobují důkladné kontrole věrohodnosti a kvality výsledků, obvykle formou recenzního řízení. Otisknou ho teprve, když si autoři své výsledky obhájí před kolegy z oboru, řadu příspěvků odmítnou.
České osobnosti a predátorské časopisy
- Pavel Tuleja (TOP 09) – kandidát na ministra pro vědu, po zjištění Seznam Zpráv a následném tlaku veřejnosti se zájmu o tuto funkci vzdal.
- Danuše Nerudová – jak zjistily Seznam Zprávy, neúspěšná prezidentská kandidátka v predátorských časopisech publikovala devětkrát.
- Karel Havlíček (ANO) – Seznam Zprávy odhalily osm jeho publikací v řeckém časopisu ERSJ, který byl v roce 2018 vyřazen z databáze Scopus kvůli pochybnostem o publikačních standardech. Havlíčkovy články vyšly v letech 2011–18, časopis není na seznamu Jeffreyho Bealla.
- Pavel Řežábek – měl nahradit Miroslava Ševčíka jako děkan Národohospodářské fakulty VŠE, z kandidatury nakonec odstoupil.
