Článek
Penzijní spoření nebo přesněji doplňkové penzijní spoření je možnost dobrovolného spoření na stáří se státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním, nad rámec důchodového pojištění. Spolu s penzijním připojištěním představuje takzvaný III. pilíř penzijního systému, postavený na investování do penzijních fondů. Jakmile spoření skončí, je možné si našetřenými penězi vylepšit finanční situaci v důchodu.
Změny a novinky 2024
Od 1. ledna 2024
- Délka smlouvy – nové smlouvy lze aktuálně uzavírat nejméně na 10 let, dřív to bylo na pět let.
- Transformované fondy – penzijní připojištění mohou lidé přerušit a uzavřít k němu nové penzijní spoření s možností vyššího zhodnocení a vyšším rizikem, peníze naspořené „postaru“ jim zůstanou.
- Alternativní fondy – nový typ účastnických fondů umožňuje ještě volnější strategii než dynamické fondy, lze investovat i do startupů, fondů soukromého kapitálu či nemovitostí.
- Daně – ze základu daně z příjmu si lze ročně odečíst až 48 tisíc korun, možný je příspěvek zaměstnavatele až 50 tisíc korun za rok, a to třeba jen za penzijní spoření, nebo celkově i za životní pojištění a další finanční produkty – částky se sčítají do jednoho limitu.
Od 1. července 2024
- Státní příspěvek – na penzijní spoření bude stát přispívat více. Dosud byl příspěvek nejvýše 230 korun při úložce nejméně tisíc korun. Nyní občan dostane až 340 korun, pokud si uloží nejméně 1700 korun. Minimální měsíční částka se státním příspěvkem však bude nově 500 korun, ve srovnání s dosavadními 300 korunami.
- Důchod – stát přestane na penzijní spoření přispívat lidem, kteří už pobírají starobní důchod.
Podrobnosti o změnách od července v článku
Jak penzijní spoření funguje
V penzijním spoření lidé investují do účastnických fondů, podobným klasickým podílovým fondům. Minimální měsíční částka spoření je 100 korun, a čím více si občan ukládá, tím vyšší je, do zákonem daného limitu, i státní příspěvek. U vyšších úložných částek si lze část také odečíst ze základu daně.
