Článek
Pásmo Gazy je území dlouhé 45 kilometrů, ve kterém od roku 2007 vládne radikální militantní hnutí Hamás.
Válka Izrael–Palestina a historický kontext
Úderem 7. října 2023 vypukla na Blízkém východě válka. Palestinská skupina Hamás napadla Izrael, konflikt vyústil v humanitární katastrofu.
Vše o konfliktu:
Zprávy z bojiště | Hnutí Hamás | Izrael | Palestina | Írán | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Blízký východ | Jeruzalém | Hizballáh | Fatah | Arabsko-izraelské války | První a druhá intifáda | Arabské jaro | Dohody z Osla | Organizace OOP | Armáda IDF | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jásir Arafat | Ismáil Haníja | Jicchak Herzog | Benjamin Netanjahu | Jahjá Sinvár
Pásmo Gazy na mapě
Od roku 1917 bylo území pod správou Velké Británie. V roce 1967 dobyl Pásmo Gazy během šestidenní války Izrael, který zde začal stavět osady. Ke zlomu došlo v roce 1993, kdy byla mezi Izraelem a Palestinou podepsána mírová dohoda z Osla. Výsledkem bylo uznání Organizace za osvobození Palestiny (OOP) Izraelem a naopak uznání Izraele Palestinci. V Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu měla vládnout palestinská samospráva, než by došlo k dohodě o vzniku státu Palestina. Jednání ale skončila neúspěchem.
V roce 2006 vyhrál Hamás v parlamentních volbách. Do té doby vládlo hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse. Po bojích mezi oběma hnutími ovládl Pásmo Gazy Hamás, který vytlačil palestinskou samosprávu. Ta ovládá Západní břeh. Od té doby trvají vojenské střety mezi Izraelem a hnutím Hamás.
