Článek
Náhorní Karabach je území, které je mezinárodně uznávané jako součást Ázerbájdžánu. Obyvatelstvo Karabachu se ale skládá především z etnických Arménů, kteří už léta bojují za nezávislost.
Karabach v překladu znamená černá zahrada a hlavním městem je Stěpanakert. V enklávě se nachází křesťanské i muslimské památky, z 13. století pochází třeba klášter Gandzasar. Jediným zbývajícím spojením mezi Arménií a Náhorním Karabachem je Lačinský koridor.
Mapa autonomní republiky
Vojenská operace Ázerbájdžánu v roce 2023
V září 2023 začala ázerbajdžánská vojska s vojenskou operací. Ázerbajdžán zaútočil pod záminkou protiteroristické akce a cílil i na civilní obyvatele jak na hranicích, tak ve středu země. Pašinjan obvinil Putina, že nedokázal zajistit v regionu bezpečnost.
Historie konfliktu
Na přesném původu konfliktu nepanuje odborná shoda, spadá ale do začátku 20. století. Od roku 1922 byly Arménie i Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu. O rok později byl Náhorní Karabach prohlášen za autonomní oblast pod správou ázerbájdžánské strany.
Vývoj v Náhorním Karabachu chronologicky
- 1915: začátek etnické genocidy Arménů Turky
- 1922: obě země se stávají součástí SSSR
- 1923: Náhorní Karabach se stává součástí Ázerbájdžánu
- 1988: začátek první války o Karabach
- 1991: etničtí Arméni vyhlašují nezávislost Náhorního Karabachu na Ázerbájdžánu
- 1994: konec první války o Karabach, Arméni ovládli Karabach i okolní okresy
- 2020: druhá válka o Karabach, Ázerbájdžán získává zpět většinu okresů a části Karabachu
- 2023: Ázerbájdžán spustil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci
První válka
Mezi roky 1888 až 1994 proběhla první válka mezi Armény a Ázerbájdžánem, která začala na arménské straně demonstracemi. Jednalo se ale o velmi bouřlivé období, během kterého obě země na začátku 90. let po pádu Sovětského svazu získaly samostatnost. Boje si vyžádaly přes 40 tisíc lidských životů a přes milion lidí bylo nuceno opustit své domovy. Demonstrující Arménci požadovali připojení Náhorního Karabachu ke zbytku Arménie. Válka nakonec skončila vítězstvím Arménů a podepsaným příměřím. Náhorní Karabach vyhlásil nezávislost, ale OSN ho oficiálně neuznala.
Ruské působení
V 90. letech vzniklo spojenectví mezi Arménií a Ruskem. Od té doby na území působí ruské "mírové síly", které mají v konfliktu velký vliv. Rusko mělo v regionu vlastní geopolitické zájmy. V Arménii má například postavenou ruskou základnu i střelnici. Boje v roce 2020 byly ukončeny dohodou, kterou kromě nejvyšších představitelů obou zemí podepsal také Vladimir Putin.
Ruská role v konfliktu o Náhorní Karabach
Pohraniční konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem bude diplomaticky řešit i Rusko. Podle amerického ministra zahraničí se ale Vladimir Putin snaží odvést pozornost od neúspěchů na Ukrajině.
Druhá válka
Zamrzlý konflikt o Karabach se znovu rozhořel v roce 2020. Válka tentokrát trvala 44 dní a zvítězil Ázerbájdžán, který měl podporu Turecka. Ve prospěch Ázerbajdžánu byly ztraceny a části území, která předtím kontrolovala arménská strana. Do útoků byly zapojeny i letadla a útočné drony. Premiérem Arménie je od roku 2018 Nikola Pašinjan. Po podepsání dohody čelil velké kritice a protestovalo se za jeho odstoupení. Situaci nakonec ustál.
