Hlavní obsah

Milada Horáková

Foto: ČTK
Článek

Milada Horáková je nejslavnějším symbolem protikomunistického odboje někdejšího Československa. Proti vládě totalitního Ruska bojovala až do své smrti dne 27. června 1950, kdy byla popravena v pražské věznici na Pankráci.

Životopis odbojářky

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901 na pražských Vinohradech. Po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy pracovala v Ústředním sociálním úřadu a mimo jiné byla členkou ženského hnutí.

Věřila v ideu humanitní demokracie, kterou prosazoval někdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1939 se stala členkou protinacistického odboje. Rok nato byla spolu s manželem Bohuslavem Horákem zatčena gestapem a vězněna až do dubna 1945, kdy byla země osvobozena Američany. V hledáčku totalitních představitelů ale zůstala až do své smrti.

Proces a poprava Milady Horákové

Horáková se stala uznávanou političkou. Dostala se do vedení ženského hnutí, působila v národním shromáždění a byla členkou zahraniční komise. Byla sečtělá, uvědomělá a na veřejnosti se netajila svým demokratickým myšlením. To se jí zanedlouho stalo osudným.

Na počátku roku 1948 nastal zlom. Horáková se dostala do sporu s tehdejší KSČ a byla zbavena veškerých politických pravomocí. V březnu téhož roku se sama vzdala poslaneckého mandátu a stala se členkou protikomunistického odboje. V září 1949 byla předvolána před soud. Jednalo se o uměle vyhrocenou kauzu s cílem političku zlikvidovat.

Horáková byla spolu s dalšími obviněnými vězněna na pražské Pankráci bezmála rok. Nesčetněkrát byla vystavena nelidskému mučení, komunistům ale nikdy nepodlehla. Z věznice pravidelně psávala dopisy své jediné dceři Janě.

8. června 1950 byla Milada Horáková odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Spolu s dalšími třemi odsouzenými byla popravena 27. června téhož roku. Den popravy se do historie zapsal jako Den památky obětí komunistického režimu.

Hrob Milady Horákové leží na pražském hřbitově na Vyšehradě. Jedná se však pouze o symbolické uctění památky protikomunistických odbojářů, jelikož ostatky Horákové se nikdy nenašly. Dle historika Aleše Kýra bylo na pražské Pankráci popraveno bezmála 200 odpůrců komunismu, ostatky obětí byly ale navráceny jen desítce rodin.

Životopisný film „Milada“

Podobně jako řada významných osobností české historie se i Milada Horáková dostala na filmové plátno. Snímek Milada byl dokončen na podzim 2017. Vypráví o osobním životě Horákové i procesu, který skončil popravou političky. Hlavní roli si zahrála herečka izraelské národnosti Ayelet Zurer.

Články k tématu