Článek
Migrační pakt neboli pakt o migraci a azylu je soubor pravidel, která sjednocují postup pro zacházení s žadateli o azyl v Evropské unii.
Pakt navazuje na takzvaný Dublinský systém z roku 2013, který nastavil pravdila tak, aby žádost o azyl posuzoval vždy jen jeden členský stát a právě jeden byl pak za tuto žádost odpovědný.
Prvotní posouzení žádosti vždy připadlo na stát, do kterého migrant vstoupil jako první. To se ukázalo jako problém při velkých migračních vlnách, při nichž uprchlíci svými žádostmi o azyl několik málo zemí přetížili a systém začal kolabovat.
V roce 2016 se proto začala projednávat reforma tohoto systému. Cílem bylo zvýšit účinnost azylového systému a posílit solidaritu mezi zeměmi EU. Migrační pakt je výsledkem této reformy.
Schvalování a platnost
- V prosinci 2023 se na znění paktu dohodly Rada EU a Evropský parlament, v únoru 2024 se parlament shodl se zástupci členských států. Dne 10. dubna 2024 výsledné znění Evropský parlament schválil.
- Zbývá schválení Radou EU, začátek platnosti se předpokládá v roce 2026. Do té doby mají členské státy upravit své příslušné předpisy.
