Článek
Masopust je lidový svátek. Slaví se ve dnech, které předcházejí 40dennímu půstu před Velikonocemi. Jeho termín je tak stejně jako u nich pohyblivý. O masopustu lidé hodují, pijí a veselí se. V tomto období se také pořádají průvody a obchůzky masek. Ve světě se masopustu říká karneval. Slovo pochází z italského „carne levare“, tedy dát maso pryč.
Vrchol masopustních oslav se dříve konal od čtvrtka do úterý před postním obdobím. Na takzvaný Tučný čtvrtek se lidé měli co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející půst přečkali v plné síle a zdraví. Tradičně se tento den konaly zabijačky a smažily koblihy. Poslední den masopustu byl pak spjatý s maškarním průvodem. Masopust končíval o půlnoci zatroubením na roh, aby se lidé rozešli domů. Někde zakončili oslavy „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají).
Kdy je masopust v roce 2024
Masopustní období začíná den po svátku Tří králů, letos to tedy bylo v neděli 7. ledna 2024, a končí den před Popeleční středou - tentokrát v úterý 13. února 2024. Nejvíce akcí a oslav se koná poslední víkend před koncem masopustu.
Dnes se masopust většinou slaví jen o víkendu. Na řadě míst České republiky se konají jarmarky, hody i průvody masek. Tradiční staročeské maškary na Hlinecku ve východních Čechách jsou pro svoji jedinečnost dokonce zapsány na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tamní obchůzky mají už více než sto let stejná pravidla, co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu.
Masopustní masky
Průvody masek napříč vesnicí nebo městem u nás mají tradici od 12. století. A kromě zábavy byla s jednotlivými maškarami spojena i spousta symbolů, nejčastěji měly zajišťovat plodnost a prosperitu pro venkovská hospodářství. Původně se do kostýmů převlékali jen muži.
