Článek
„Lex Babiš“ je neoficiální označení novely zákona o střetu zájmů, která byla přijata v roce 2017 s cílem omezit potenciální střet zájmů členů vlády.
Tato legislativa zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu alespoň čtvrtinový podíl, ucházet se o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Dále členům vlády znemožňuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání či vydávat periodický tisk.
Zákon byl vnímán jako reakce na podnikatelské aktivity tehdejšího ministra financí a současného předsedy hnutí ANO, Andreje Babiše, který vlastnil holding Agrofert zahrnující i mediální skupinu Mafra. V důsledku přijetí této novely Babiš převedl své firmy do svěřenských fondů.
Lex Babiš u ústavního soudu
V roce 2020 Ústavní soud potvrdil ústavnost tohoto zákona, když zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců hnutí ANO na jeho zrušení.
V roce 2024 se Ústavní soud zabýval dalším zpřísněním tohoto zákona, označovaným jako „lex Babiš II“, které bylo napadeno 70 poslanci hnutí ANO. Soud novelu označil jako neústavní přílepek a kvůli vadám legislativního procesu ji zrušil. Obsahem zákona se nezabýval. Iniciátor lex Babiš II Jakub Michálek (Piráti) avizoval, že se pokusí zpřísnění pravidel prosadit znovu.
