Hlavní obsah

Krym

Foto: Shutterstock.com
Článek

Krymský poloostrov, známý jako Krym, na mapě najdeme na severu Černého moře. Historicky patří pod Ukrajinu, to ale změnila roku 2014 násilná ruská anexe. Většina zemí hodnotila ruskou anexi Krymu jako nelegální akt, který porušuje mezinárodní právo. Krym proto dodnes zůstává předmětem sporů a je i důležitou součástí válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, který naplno vypukl v roce 2022.

Historie poloostrova a Krymská válka

Historie poloostrova sahá až do období před naším letopočtem. Řekové území pojmenovali Tauris a vybudovali na něm několik měst a přístavů, z kterých zásobovali Řecko pšenicí. Území bylo neustále okupováno kočovnými kmeny z Asie. Největší nájezd uspořádal roku 1243 kmen mongolských Tatarů, kteří byli pod nadvládou Čingischána. Právě oni poloostrov přejmenovali. Vycházeli ze slova "Qirim", což v jejich jazyce znamená město.

Od roku 1260 na Krym přicházeli obchodníci z italského Janova a Benátek. Postupně území měnili na prosperující obchodní zónu na cestě mezi Evropou a Asií, na které se při svých výpravách zastavil i slavný Marco Polo. Ve 14. století se obchodníci nakazili dýmějovým morem. Epidemii rozpoutali Tataři a tehdy na ni zemřela velká část obyvatel Evropy.

Krymská válka

Krymská válka byla důsledkem sporů mezi carským Ruskem a Osmanskou říší.

Kolonie mongolských Tatarů na území Krymu se postupně zvětšovala do neúnosných rozměrů, až se nakonec rozpadla. Poloostrov se najednou dělil na několik menších celků, z nichž každý patřil pod jinou velmoc. Největší částí poloostrova byl Krymský chanát, který patřil pod osmanské Turky. Jeho součástí byl mimo jiné i Donbas, který je dodnes centrem sporů mezi Ukrajinou a Ruskem.

V 18. století se Krymu zmocnilo Rusko. Osmanské impérium se ale nechtělo vzdát a oboustranný konflikt vyústil až v krymskou válku. Jedna z nejkrvavějších válek v dějinách se odehrála v letech 1853 až 1856, a kdyby nezasáhly okolní velmoci, přerostla by v celoevropský konflikt.

Rusko nad územím Krymu drželo moc až do roku 1954, kdy ho Nikita Chruščov daroval Ukrajině.

Anexe Krymu

Okolo roku 2010 začala Ukrajina jednat o asociaci s Evropskou unií, na což Rusko okamžitě reagovalo. Uvalila na svého souseda ekonomické sankce a zdražila, nebo dokonce zastavila dovoz určitého zboží. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ze strachu jednání ukončil a asociační smlouvu nepodepsal. Rozhodnutí bylo doprovázeno krvavými protesty, které vyústily až v sesazení prezidenta.

Rusko následně poslalo na území vojenské jednotky a krátce nato Krym rezignoval. Vládu převzal proruský poslanec Krymu Sergej Aksjonov a násilné připojení Krymu k území Ruské federace, také známé jako anexe Krymu, proběhlo na jaře roku 2014. Fyzicky anexe začala 27. února 2014.

Historie a výbuch kolosu zvaného Krymský most

Spolu s ruskou anexí Krymu výrazně klesla životní úroveň republiky. Část majetku byla znárodněna a mezinárodní společnosti ukončily s republikou spolupráci. Ukrajina přerušila veškerou pozemní dopravu na Krym a jediné zásobování probíhalo z Ruska. Základních potřeb byl nedostatek, nebo se zvýšila jejich cena. Stejně tak byla z Ukrajiny přerušena dodávka vody a zemědělství na Krymu nemělo daleko k totálnímu úpadku.

Jedním z nástrojů ruské propagandy byla investice do infrastruktury. Nejviditelnějším příkladem je 19 km dlouhý Krymský most přes Kerčský průplav, který spojuje republiku s Ruskem. Jinak se mu říká také Kerčský most. Stavba probíhala v letech 2016 až 2019. Most slouží pro silniční i železniční dopravu a je nejdelším v Evropě. Sám prezident Putin se zhostil slavnostního otevření, kdy stavbu prohlásil za symbol ruské píle a hrdosti.

Během války byl nejméně dvakrát významně poničen, ale doprava na něm byla následně obnovena.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Články k tématu