Článek
Kroupy patří mezi meteorologické jevy, které doprovázejí bouřku.
Jak vznikají
Kroupy jsou kousky ledu, nejčastěji v podobě oválného tvaru. Vznikají v oblacích, stejně jako déšť a sníh. Kroupy pro svůj vznik potřebují konkrétně bouřkový oblak, tzv. cumulonimbus. Z něj začnou vypadávat na zem, pokud mají vhodné podmínky a dostatečnou hmotnost, kterou již cumulonimbus neudrží. Výstupný proud pohybuje srážky nahoru a dolů, čímž vytváří prostředí pro tvorbu krup. Pohybem mezi vrchními a nižšími částmi oblaku mrznou kapičky, na které se postupně vážou malé částečky ledu a rostou. Tak kroupy vznikají. Ideálním ročním obdobím pro tvorbu krup je léto, kdy je teplé počasí.
Velikost a jak rychle padají
Obvykle mají kroupy v průměru 5 mm až 5 cm. Stále častěji se však objevují kroupy mnohem větších rozměrů. Čím větší je kroupa, tím rychleji padá. V nejhorších případech může rychlost dosahovat i 170 km/h. Zatím největší kroupa v Evropě spadla v Itálii v červenci 2023 a měla v průměru 19 centimetrů.
V České republice je výskyt krup poměrně častý. Mohou ničit úrodu nebo majetek. Pokud je krupobití opravdu silné a kroupy jsou velké, mohou nás opravdu poranit. Jsou i případy, kdy zasažení kroupou vedlo ke smrti.
V létě 2010 zasáhlo Prahu a okolí silné krupobití, během kterého došlo k poškození aut a budov. Bylo také zraněno nejméně šest lidí. S kroupami přinesla bouřka také přívalové deště, které zatopili některé stanice metra.
Pravděpodobnost krupobití se měří podle meteorologických radarů. Předpovědi vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
