Článek
Koncentrační tábory jsou nejvíce spojeny s 2. světovou válku, kdy v nich během holokaustu nacistická mašinérie na smrt zabíjela židovské, romské a dalších vězně a zajatce. Na branách německých táborů se často objevovalo heslo NSDAP ‚‚Arbeit macht frei’’ neboli ‚‚Práce osvobozuje’’. V širším pojetí představují místa, kam jsou internování lidé bez opodstatnitelného důvodu, ať už kvůli etnicitě nebo například politické nepohodlnosti.
Nejznámější koncentrační tábory
Největším a nejznámějším táborem režimu Třetí říše byla polská Osvětim (Auschwitz-Birkenau). Zemřelo zde asi 1,4 milionů osob především židovského původu. Prvním táborem na území Německa byl Dachau, jehož fungování mělo podle odhadů na svědomí kolem 67 000 obětí. V rakouském Mauthausenu poslední momenty života prožilo 254 odbojářů a jejich rodiny, kteří sem byli odesláni po atentátu na Heydricha a byli popraveni. Extrémně krutý byl vyhlazovací tábor Treblinka v Polsku. Umírali zde především polští Židé, naprostá většina hned po příjezdu, kdy je dozorci nahnali do plynových komor. Tábor Buchenwald u Výmaru sice neměl plynové komory, ale přesto zde zahynulo přes 50 000 lidí, mezi nimiž byli Židé, Romové, homosexuálové nebo sovětští zajatci. K místům, kde se odehrály nevídané hrůzy, patřili například i tábory Sachsenhausen či Ravesbrück.
