Článek
Komunistická strana Československa, známá především pod zkratkou KSČ, je bývalá politická strana. V letech 1948-89 působila jako vrchní a jediný vládní orgán v někdejším Československu. V 90. letech tuto krajně levicovou stranu nahradila KSČM, která v Česku působí dodnes.
Vznik a vývoj pod rouškou komunismu
Strana byla oficiálně založena 16. května 1921. Podnět k jejímu vzniku se zrodil v konfliktu dvou protipólů, které se sešly v rámci tehdy vládnoucí ČSSD. Původně umírněné vedení státu narušila touha po komunistické revoluci, o kterou usilovala opozice.
Logo a jeho znaky
Logem Komunistické strany Československa se stala rudá pěticípá hvězda se znakem propojeného kladiva a srpu uprostřed. Horní stranu hvězdy lemovala česká vlajka, tu spodní zlaté lístky s nápisem KSČ. Logo nástupnické KSČM si ponechalo jen rudou barvu. Pěticípá hvězda byla vyměněna za dvě třešně se zeleným listem a nápis KSČ byl obnoven na KSČM.
Nedlouho po založení si nová KSČ na svou stranu získala celé 2/3 voličů České strany sociálně demokratické (ČSSD). V té době byla považována za jednu z největších a nejsilnějších komunistických stran na světě.
Vedoucí členové KSČ
Přesný seznam členů KSČ snad ani neexistuje. V archivních dokumentech najdeme řadu jmen, komunistický režim si své soukromí ale dobře střežil. Jedním z členů byl i někdejší český prezident Miloš Zeman. S jistotou lze ale říci, kdo byl za dobu fungování strany v jejím čele.
- Václav Šturc (1921-22)
- Alois Muna (1922-24)
- Josef Haken (1924-26)
- Bohumil Jílek (1926-29)
- Klement Gottwald (1929-53)
- Rudolf Slánský (1945-51)
- Antonín Novotný (1953-68)
- Alexander Dubček (1968-69)
- Gustáv Husák (1969-87)
- Miloš Jakeš (1987-24. listopadu 1989)
- Karel Urbánek (24. listopadu-20. prosince 1989)
- Ladislav Adamec (21. prosince 1989-1. září 1990)
Klement Gottwald v čele KSČ
Únorový sjezd v roce 1929 se konal za zády dosavadního vedení strany. Bylo to tak naplánováno schválně, jelikož se do Československa zařezával čím dál tím větší kus totalitního Ruska. Do vedení KSČ se v tichosti dostal Klement Gottwald. Řada nepohodlných poslanců byla ze strany vyloučena, nahradili je jiní, sovětsky orientovaní a KSČ se obratem podřídila přímému řízení z Moskvy.
Boj s demokracií
Po 2. světové válce začala KSČ pomalu mazat veškeré stopy demokracie v zemi. V únoru 1948 se jí povedlo kompletně převzít moc do čela státu se dostali výlučně loajální stoupenci Sovětského svazu. Léta 1948-54 jsou nazývána obdobím teroru. Stovky nevinných lidí byly popraveny, včetně političky Milady Horákové, poslány do vyhnanství či pracovních táborů.
S příchodem normalizace 70. let začal v KSČ figurovat Gustáv Husák. Přestože strana na síle neztrácela, postupně přesedlala na mírnější druh komunismu – z radikálního leninismu na umírněnější stalinismus. Až do převratu do strany vstupovali lidé už jen proto, aby mohli studovat nebo vycestovat ze země. Zarytých komunistů bylo o poznání méně.
Listopad 1989 konec komunismu v ČSR
Jako důsledek návratu demokracie do země v podobě Sametové revoluce v listopadu 1989 se KSČ rozpadla. To vyústilo v založení dvou nových stran, KSS a KSČM. Komunistická strana Slovenska (KSS) se přejmenovala a osamostatnila ještě před rozpadem Československa v roce 1992. KSČM v České republice působí dodnes a i když tíhne ke stalinistické ideologii, demokracie má v zemi hlavní slovo.
