Klimatická krize

Klimatická krize je všeobecný termín, který používáme k označování současných klimatických změn, způsobených lidskou činností. Negativní vliv na planetu má zvýšená produkce skleníkových plynů z nadměrné spotřeby fosilních paliv, intenzivní těžby dřeva, extrémní produkce hospodářských zvířat. V důsledku toho vzniká tzv. skleníkový efekt, jev, při němž skleníkové plyny (zejména CO2) nahromaděné v atmosféře, zadržují teplo pocházející ze slunce. Dochází tak k zahřívání zemského povrchu, zvyšování průměrných teplot a jevu zvanému globální oteplování.

V důsledku industrializace se průměrná teplota na naší planetě stále zvyšuje a ve srovnání s koncem 19. století je dnešní průměrná teplota vyšší o 0,94 až 1,03 °C. Zvýšení o 2 °C považují vědci za nebezpečnou hranici, která povede ke katastrofickým scénářům pro životní prostředí a klima.

Klimatická krize a měnící se podnebí má vliv na vyšší četnost extrémních přírodních jevů, jako jsou dlouhotrvající vysoké teploty a sucho, přívalové deště a povodně nebo tropické cyklony. Důsledkem stálého oteplování se v budoucnu pravděpodobně zvýší množství oblastí Země, které jsou v důsledku extrémního sucha, častých povodní nebo zvýšení hladiny moří, neobyvatelné.

Změny ovlivňují také zemské vodní plochy. Mění se rozložení a množství ledovců na Zemi, zvyšuje se salinita, hladina i teplota oceánů, což může negativně nejen život v oceánu, ale i na pobřeží. Dochází k tání permafrostu, sníh na Kilimandžáru se od roku 1912 zmenšil na bezmála 20 procent a vědci se obávají, že by většina ledovců ve střední a východní části Himálaje mohla do roku 2035 prakticky zmizet.

Klimatická změna a s ní spojené negativní změny životního prostředí mohou negativně ovlivnit množství i kvalitu pitné vody a průmyslová odvětví, která jsou silně vázána na podnebí a počasí, jako je zemědělství nebo lesnictví.