Článek
Klimatická krize je všeobecný termín, který používáme k označování současných klimatických změn, způsobených lidskou činností. Negativní vliv na planetu má zvýšená produkce skleníkových plynů z nadměrné spotřeby fosilních paliv, intenzivní těžby dřeva, extrémní produkce hospodářských zvířat. V důsledku toho vzniká tzv. skleníkový efekt, jev, při němž skleníkové plyny (zejména CO2) nahromaděné v atmosféře, zadržují teplo pocházející ze slunce. Dochází tak k zahřívání zemského povrchu, zvyšování průměrných teplot a jevu zvanému globální oteplování.
Průměrná teplota na Zemi roste
V důsledku industrializace se průměrná teplota na naší planetě stále zvyšuje a ve srovnání s koncem 19. století je dnešní průměrná teplota vyšší o 0,94 až 1,03 °C. Zvýšení o 2 °C považují vědci za nebezpečnou hranici, která povede ke katastrofickým scénářům pro životní prostředí a klima.
Dopady klimatické krize - povodně, sucho, cyklony
Klimatická krize a měnící se podnebí má vliv na vyšší četnost extrémních přírodních jevů, jako jsou dlouhotrvající vysoké teploty a sucho, přívalové deště a povodně nebo tropické cyklony. Důsledkem stálého oteplování se v budoucnu pravděpodobně zvýší množství oblastí Země, které jsou v důsledku extrémního sucha, častých povodní nebo zvýšení hladiny moří, neobyvatelné.
Změny ovlivňují také zemské vodní plochy. Mění se rozložení a množství ledovců na Zemi, zvyšuje se salinita, hladina i teplota oceánů, což může negativně nejen život v oceánu, ale i na pobřeží. Dochází k tání permafrostu, sníh na Kilimandžáru se od roku 1912 zmenšil na bezmála 20 procent a vědci se obávají, že by většina ledovců ve střední a východní části Himálaje mohla do roku 2035 prakticky zmizet.
Klimatická změna a s ní spojené negativní změny životního prostředí mohou negativně ovlivnit množství i kvalitu pitné vody a průmyslová odvětví, která jsou silně vázána na podnebí a počasí, jako je zemědělství nebo lesnictví.
Jak zastavit klimatickou krizi
EU je po Číně a USA třetím největším producentem skleníkových plynů. V rámci Pařížské dohody se proto zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % pod úroveň z roku 1990.
V Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal) je stanoven prozatímní cíl EU snížení emisí do roku 2030 o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Více o dopadech změn klimatu
„Sesuvy ledovců nejsou v Alpách výjimečné, kvůli změně klimatu ale budou stále častější. Do roku 2100 z Alp asi až 70 % ledovců zmizí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na změny kryosféry horských a polárních oblastí Zbyněk Engel.