Článek
Karel Čapek byl český spisovatel, novinář a překladatel. Svými literárními počiny si vydobyl uznání nejen u nás, ale i ve světě. Sedmkrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 25. prosince 1938, kdy podlehl těžkému zápalu plic.
Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Gymnázium studoval nejprve v Hradci Králové, následně v Brně a Praze, kam se s celou rodinou přestěhoval roku 1907. V hlavním městě pak na univerzitě vystudoval filozofii, filologii a estetiku. Dva semestry strávil také na Univerzitě Friedricha Wilhelma v Berlíně a na pařížské Sorbonně.
Knihy a další díla
Nejznámější díla | ||
---|---|---|
R.U.R. | drama | 1921 |
Ze života hmyzu | drama | 1921 |
Věc Makropulos | drama | 1922 |
Krakatit | román | 1924 |
Hovory s T.G.M. | fejetony, eseje | 1928-1935 |
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy | povídky | 1929 |
Zahradníkův rok | fejetony | 1929 |
Devatero pohádek | pohádky | 1932 |
Dášeňka čili Život štěněte | kniha pro děti | 1933 |
Válka s mloky | román | 1936 |
Bílá nemoc | drama | 1937 |
Čapkova literární tvorba se vyznačuje zejména využitím obrovské slovní zásoby a neobvyklých slov. Například slovo „robot“ bylo poprvé použito v jeho hře R.U.R. Karel Čapek jej nicméně nevymyslel. Byl to jeho bratr Josef, se kterým vytvořil řadu společných děl jako například povídky Zářivé hlubiny, dramata Ze života hmyzu a Lásky hra osudná nebo Devatero pohádek.
Pro Čapkova díla jsou také typické ideje humanismu, tolerance a mnohotvárnosti lidské osobnosti. V řadě z nich také kritizuje společenské problémy moderní společnosti a vyjadřuje obavu ze zneužití techniky proti člověku - například zmíněné R.U.R. nebo román Krakatit. I proto bývají považována za předchůdce žánru sci-fi.
Novinář, fotograf i domácí učitel
Ještě před tím než se Čapek naplno věnoval literární činnosti, vyzkoušel řadu povolání. Po ukončení studií působil jako soukromý učitel syna hraběte Lažanského na zámku Chyše. Poté se stal redaktorem pro Národní listy a satirický týdeník Nebojsa. Od dubna 1921 spolu s bratrem nastoupili do redakce Lidových novin a současně se stal dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla.
K velkým zálibám Karla Čapka patřilo cestování a fotografování. Poznávání Itálie, Anglie, Španělska nebo Skandinávie přetavil do cestopisů. Svými fotografiemi pak doplnil dětskou knihu Dášenka čili Život štěněte. Dochovala se i řada jeho dalších amatérských snímků, včetně portrétu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Vztah s TGM
Právě s prezidentem Masarykem ho pojilo přátelství. Pravidelně se scházeli spolu s dalšími osobnostmi z kultury a politiky ve vinohradské vile, kde Čapek žil. Pro tuto skupinu intelektuálů se později vžil název Pátečníci. Na základě společných rozhovorů pak Karel Čapek vydal třídílný spis Hovory s TGM, který je unikátním vhledem do myšlenek a názorů prvního československého prezidenta. Řada historiků nicméně mluví o tom, že Čapek na Masaryka hleděl velmi nekriticky. A do finální podoby rukopisu zasahoval prezident i jeho rodina.
Citáty Karla Čapka
„Lidi mají nejdřív věřit v lidi, a to ostatní se už najde.“ |
„Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů.“ |
„Humor je solí země. Kdo je jím dobře prosolený, vydrží dlouho čerstvý.“ |
„Jistě, je třeba začít sebou samým – ale je také třeba u sebe neskončit.“ |
„Opravdovým zdrojem poznání je omyl.“ |
„Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno.“ |
„Pesimista je ten člověk, který, když jej postavíte před dva problémy, vybere si oba.“ |