Článek
Jana Černochová je česká politička, která od prosince 2021 stojí v čele Ministerstva obrany ČR. Narodila se 26. října 1973 v Praze. Předtím, než vystřídala několik politických funkcí, pracovala v sektoru bankovnictví. Po získání bakalářského titulu v roce 2009 na Vysoké škole aplikovaného práva se vzdělávala v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia na pražské Metropolitní univerzitě.
Volby do Poslanecké sněmovny 2025
Česko si v parlamentních volbách 3. a 4. října 2025 zvolí novou vládu. Kdo jsou kandidáti? Současná vláda Petra Fialy je v úřadu od roku 2021, kdy výsledky voleb těsně ovládla koalice Spolu. Volební účast tehdy překročila 60% hranici. Nevíte koho volit? Kalkulačka vám napoví. Podívejte se také na návod, jak volit.
Mohlo by vás zajímat: Česká volba • Volební porota • Volební průzkumy • Voličský průkaz • Korespondenční volba • Kroužkování • Funkce Sněmovny
Působení v ODS
Je dlouholetou členkou Občanské demokratické strany (ODS), do které vstoupila v roce 1997. Politickou kariéru započala o rok později, když se stala zastupitelkou na Praze 2. Nejprve v městské části působila jako zástupkyně starostky, než se jí sama stala. Funkci zastávala v letech 2006 až 2010 a podruhé v letech 2010 až 2021.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala 14 528 hlasů, což ji v rámci celé ODS vystačilo na celkové umístění na 3. místě, a stala se poslankyní. Mandát se jí podařilo obhájit i o tři roky později, kdy se zároveň stala 1. místopředsedkyní stranického poslaneckého klubu.
Ministryně obrany
Po úspěchu koalice SPOLU v parlamentních volbách v roce 2021 ji vybrali za ministryni obrany, proto rezignovala na svou funkci starostky. Během působení Černochové na ministerstvu se Česko velkou měrou podílí na pomoci válkou zasažené Ukrajině a zapojilo se například do hromadného nákupu munice pro východoevropskou zemi.
V souvislosti s válkou v Gaze v říjnu 2023 Černochová napsala na sociální síť X, že se stydí za OSN a vyzvala k vystoupení České republiky z organizace, čímž způsobila kontroverzi. Konkrétně kritizovala rezoluci valného shromáždění OSN, jejímž předmětem byla výzva k humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy. Názor ministryně však odmítli nejen politici z řad opozice, ale také její vládní kolegové, včetně ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.
