Článek
Jan Palach byl studentem pražské Univerzity Karlovy. Dne 16. ledna 1969 před zraky veřejnosti sám sebe zapálil na protest proti utlačování československého lidu komunistickým režimem. Přestože byl převezen do nemocnice, rozsáhlým popáleninám o tři dny později podlehl.
Upálení jako symbol boje proti totalitě
Palach byl silně znepokojen situací, která následovala bezprostředně po okupaci Československa v srpnu 1968. Cítil, že jeho národ postupně rezignoval a začínal tak propadat vlivu totalitního Sovětského svazu. Sám se zúčastnil několika studentských stávek, které po okupaci následovaly, nicméně v nich neviděl žádný reálný posun.
Jak a kde se Palach upálil
V den upálení na sobě nedal nic znát. Podle výpovědi staršího bratra byl s matkou domluvený na nákupech a rodině o svém plánu nic neřekl. Odpoledne onoho 16. ledna se přesunul do horní části Václavského náměstí v Praze. Na místě si odložil brašnu, nadýchal se připraveného éteru, polil hořlavinou a před zraky veřejnosti se zapálil. Ve své brašně zanechal dopis, ve kterém svůj čin objasnil.
Dopis Jana Palacha
Smrt Jana Palacha nastala 19. ledna 1969. Jeho přítelkyně a životní partnerka Helena Zahradníková to nesla špatně a musela z Prahy nadobro odejít. Pohřeb se konal 25. ledna a zúčastnily se ho desetitisíce lidí. Hrob Jana Palacha se nachází na Olšanských hřbitovech.
Film o Janu Palachovi
Český film Jan Palach vstoupil do kin během léta 2018. Svou premiéru měl v den padesátého výročí srpnové okupace Československa 1968. Hlavní roli si zahrál mladý Viktor Zavadil a Palachovu přítelkyni Helenu ztvárnila herečka Denisa Barešová.
Palachův týden
Při příležitosti 20. výročí od sebeupálení Jana Palacha svolali disidenti 15. ledna 1989 shromáždění na pražském Václavském náměstí. Akce byla brutálně potlačena bezpečnostními složkami, což vyvolalo sérii dalších protestů v Praze a ve Všetatech, konaných až do soboty 21. ledna. Tyto události, které předznamenaly konec socialismu v Československu, dostaly přezdívku Palachův týden.
