Článek
Írán patří mezi nejvlivnější země na Blízkém východě. Jeho hlavním městem je Teherán. Prezidentem je od roku 2021 Ebráhím Raísí. Důležitou postavou je také duchovní vůdce Íránu Alí Chameneí.
V noci na neděli 14. dubna 2024 zaútočil Írán na Izrael drony a raketami. Izrael se spojenci z USA, Velké Británie a Jordánska naprostou většinu odvrátil. Útok byl očekávaný, varovaly před ním bezpečnostní složky. Vztahy mezi zeměmi jsou napjaté už dlouho. Írán neuznává Izrael jako stát a Izrael považuje za hrozbu íránský jaderný program.
Nejdůležitější informace
- Írán odpálil v noci ze soboty na neděli více než tři stovky dronů a raket směrem na Izrael.
- Útok podnikli také spojenci Íránu v oblasti – z Jemenu Húthíové a ze severu, z Libanonu, Hizballáh.
- Podle izraelské armády se drtivou většinu zbraní podařilo zlikvidovat. Kromě Izraele se na tom podílely také armády USA, Velké Británie a Jordánska.
- Má jít o odvetu za útok na íránský konzulát z 1. dubna, který je připisován Izraeli a při kterém zemřeli vysoce postavení činitelé íránské armády.
- Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí za to slíbil odplatu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval, že jakýkoliv úder nenechá bez odvety.
Je také vysoce pravděpodobné, že Írán byl zapojen do útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října.
Válka Izrael–Palestina a historický kontext
Úderem 7. října 2023 vypukla na Blízkém východě válka. Palestinská skupina Hamás napadla Izrael, konflikt vyústil v humanitární katastrofu.
Vše o konfliktu:
Zprávy z bojiště | Hnutí Hamás | Izrael | Palestina | Írán | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Blízký východ | Jeruzalém | Hizballáh | Fatah | Arabsko-izraelské války | První a druhá intifáda | Arabské jaro | Dohody z Osla | Organizace OOP | Armáda IDF | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jásir Arafat | Ismáil Haníja | Jicchak Herzog | Benjamin Netanjahu | Jahjá Sinvár
Írán na mapě
Íránská revoluce
Írán, jak ho dnes známe, je důsledkem Íránské islámské revoluce z roku 1979. Před ní vládla v zemi od 20. let minulého století dynastie Pahlaví, která se v mnohém inspirovala Tureckem a západními vlivy. Ženy měly v té době více práv a nemusely se zahalovat. Sílila ale nespokojenost s vládou monarchie a tak v roce 1979 propukla revoluce, kterou vedl Rúhholáh Chomejní. Šíitský islám se stal oficiálním náboženstvím a islámské myšlenky začaly ovlivňovat celý chod země, včetně nově založených institucí a nových zákonů.
Zelená revoluce 2009
Obrovské nepokoje zažil Írán v roce 2009, kdy do ulic Teheránu vyšly desetitisíce lidí požadující vyhlášení prezidentských voleb, protože původní volby byly pravděpodobně zmanipulovány. Proti nim ostře zasáhly bezpečnostní složky. Událostem se někdy říká "zelená revoluce". Režim blokoval internetové připojení a mobilní signál, takže zprávy z místa byly značně omezeny. Protesty byly nakonec násilně potlačeny. V roce 2018 země zažila další větší demonstrace, které však opět ukončila policie.
Mahsa Amini a práva žen
Írán není bezpečným místem pro ženy a dívky, jejichž práva prokazatelně potlačuje. Jak brutální předpisy pro ženy jsou, dokazuje smrt Mahsy Amini, která vyvolala vlnu protestů po celém světě. Mladá dívka byla zavražděna policií poté, co ji zastavila kvůli tomu, že neměla hidžáb a měla odhalené vlasy.
S heslem "Žena, život, svoboda!" protestovali muži i ženy přímo v Íránu, přestože jim hrozila smrt. Během protestů íránský režim zabil nebo odsoudil k trestu smrti stovky lidí bojujících za svobodu. Ani to ale íránské ženy nezlomilo a mnoho z nich začalo na veřejnosti chodit bez hidžábu nebo si stříhaly vlasy. Po úmrtí Amini byl Írán vyřazen ze skupiny OSN pro rovnost pohlaví.
