Článek
Intifáda znamená povstání, konkrétně palestinská povstání spojená s izraelsko-palestinským konfliktem.
Válka Izrael–Palestina a historický kontext
Úderem 7. října 2023 vypukla na Blízkém východě válka. Palestinská skupina Hamás napadla Izrael, konflikt vyústil v humanitární katastrofu.
Vše o konfliktu:
Zprávy z bojiště | Hnutí Hamás | Izrael | Palestina | Írán | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Blízký východ | Jeruzalém | Hizballáh | Fatah | Arabsko-izraelské války | První a druhá intifáda | Arabské jaro | Dohody z Osla | Organizace OOP | Armáda IDF | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jásir Arafat | Ismáil Haníja | Jicchak Herzog | Benjamin Netanjahu | Jahjá Sinvár
První intifáda
První intifáda trvala od roku 1987 do roku 1993 (do podepsání mírové dohody z Osla). Začala demonstracemi Palestinců na územích okupovaných Izraelem. Během tohoto období se zformovalo hnutí Hamás.
Druhá intifáda
Po podpisu mírových dohod z Osla v 90. letech se zdálo, že situace mezi Palestinou a Izraelem se posouvá správným směrem. Naděje na dosažení míru ale definitivně skončila po summitu v Camp Davidu v roce 2000. Jásir Arafat zde odmítl nabídku na správu Jeruzaléma a Chrámové hory. Tehdy začala tzv. druhá intifáda, která trvala pět let.
Do už tak napjaté situace se 28. září 2000 zapojil opoziční izraelský politik strany Likud Ariel Šaron, který se demonstrativně procházel k jeruzalémským mešitám, vstoupil třeba do mešity al-Aksá. Následovaly demonstrace Palestinců a házení kamenů na izraelské vojáky. Začaly se také stupňovat sebevražedné teroristické útoky palestinských radikálů. Šaron byl brzy zvolen premiérem a poslal na palestinské území armádu. Výsledkem byli tisíce mrtvých na obou stranách.
