Článek
Během 2. světové války vyvražďovalo nacistické Německo s Adolfem Hitlerem v čele židovské obyvatelstvo. Pod termínem ‚‚konečné řešení židovské otázky’’ se skrýval děsivý plán s cílem zcela vyhladit z populace Židy, ale také Romy. Tato genocida, která měla kolem 6 milionů obětí, nese termín holokaust. V samotné židovské kultuře se častěji používá termín šoa, který znamená zkázu nebo zničení, zatímco holokaust pochází z řečtiny a znamená zápalnou oběť. Holokaust se v dnešní době připomíná 27. ledna na Den památky obětí holokaustu.
Holokaust: největší lidský zločin
Měly štěstí, že přežily. Židovské děti při osvobození koncentračního tábora Auschwitz.
Proces totalizace Německa začal rušením politických stran, územní samosprávy a podřizování všech spolků a hnutí nacistickému režimu. Hitler se opíral o tajnou policii zvanou gestapo, která se preventivně zbavovala oponentů bez rozhodnutí soudů. Gestapo později sehrálo velkou roli i v takzvané „židovské otázce“.
Kromě gestapa používali Nacisté k likvidaci oponentů a nepohodlných skupin koncentrační tábory. V roce 1934 je říšský ministr propagandy Joseph Goebbels nazval „tábory určenými k převýchově protispolečenských živlů těmi nejhumánnějšími prostředky“. Ve skutečnosti byly místy, kde se nacisté dopouštěli mučení a vražd.
Hitler nesnášel především židy a válku využil k jejich systematické likvidaci. Nejprve je zbavil německého občanství a tím i státní ochrany a jejich perzekuci rozdělil do čtyř částí:
- Nejdříve přesně určil, na koho se bude perzekuce vztahovat.
- Poté nacistický režim židy zbavoval majetku a práv, vylučoval je ze škol, zaměstnání a označil je žlutou Davidovou hvězdou.
- Třetí fáze vyhnala židy na určená místa, takzvaná ghetta, kde žili ve velmi nuzných podmínkách a pod neustálou kontrolou.
- Čtvrtou fázi představovala fyzická likvidace, kterou nacisté označili jako konečné řešení židovské otázky.
Program masové genocidy židů v plynových komorách koncentračních táborů svět později nazval holokaustem, samotní židé mu říkají šoa – totální zničení.
Do konce války Němci plynem zvaným Cyklon B zavraždili přes šest milionů židů, z toho více jak milion dětí.
Po skončení války byla řada těch, kteří se na holokaustu podíleli, potrestána v rámci takzvaných Norimberských procesů.
Nejvýznamnějšími koncentračními tábory byly mimo jiné Osvětim, Treblinka a Majdanek v Polsku nebo rakouský Mauthausen. Nejznámější ghetta pak byla v českém Terezíně nebo ve Varšavě v Polsku.
