Článek
U zrodu politické strany Gruzínský sen stál na jaře 2012 miliardář Bidzin Ivanišvili. Hned v prvních parlamentních volbách téhož roku vytvořila koalici s dalšími stranami, díky čemuž se dostala do parlamentu. O čtyři roky později získal Gruzínský sen absolutní většinu, přestože tentokrát již strana kandidovala sama a úspěch zopakovala také v roce 2020.
Volby 2024
Poté, co se v říjnu 2024 Gruzínský sen oficiálně prohlásil za vítěze v parlamentních volbách, začaly zemí otřásat demonstrace, které se postupně z hlavního města Tbilisi rozšířily i do dalších měst. Opozice i demonstranti výsledek odmítli uznat, protože byl podle nich ovlivněn ruským zásahem, prezidenta Salome Zurabišvili označila volební výsledek za ruskou speciální operaci. V reakci na to Evropská komise vyzvala k prošetření voleb. OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) po šetření uvedla v prohlášení, že docházelo k zastrašování voličů, uplácení, k fyzickým konfliktům a upozornila na nerovnost v prostředí médií. O ruské manipulaci s volbami se mluvilo i v souvislosti s dalšími zeměmi, mezi které patřilo třeba Moldavsko.
Protestujícím vadilo také rozhodnutí strany pozastavit do roku 2028 jednání o vstupu do Evropské unie. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla a využila například vodní děla a slzný plyn. Lidé se do ulic nevypravili zdaleka poprvé, už dříve protestovali proti zákonu o zahraničním vlivu, který sice Zurabišvili vetovala, ale přehlasoval ji Gruzínský sen. Kvůli výsledku říjnových voleb se prezidentka obrátila na Ústavní soud, který výsledky nezrušil.
V roce 2017 došlo v rámci ústavních změn k proměně volby prezidenta, o kterém nově rozhoduje parlament. Vzhledem k tomu, že Gruzínský sen měl parlamentní většinu, není překvapením, že v prosinci 2024 vybral svého kandidáta, kterým byl fotbalista Michail Kavelašvili.
