Článek
Každou členskou zemi Evropské unie zastupuje v Evropské komisi eurokomisař nebo eurokomisařka. Celkem jich je tedy 27 a každý se věnuje jiné oblasti. Funkční období trvá pět let a umožňuje opětovné zvolení.
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Volba komisaře nebo komisařky
Strany, které uspěly ve volbách do Evropského parlamentu nejprve hlasují o nominaci vlastních europoslanců na eurokomisaře. Nominaci pak musí schválit vláda. Rozhodující je u výběru také to, jaký resort je pro Českou republiku zrovna výhodný (např. ekonomický).
Čeští eurokomisaři
| Eurokomisař/ka | Funkční období | ||
|---|---|---|---|
| Pavel Telička | květen až listopad 2004 | ||
| Vladimír Špidla | listopad 2004 až únor 2010 | ||
| Štefan Füle | únor 2010 až říjen 2014 | ||
| Věra Jourová | listopad 2014 až říjen 2024 | ||
Věra Jourová jako eurokomisařka
Od listopadu 2014 do října 2024 zastávala post české komisařky Věra Jourová za hnutí ANO. Poté, co ji vypršel první mandát, byla znovu zvolena i v roce 2019. Od té doby také zastávala pozici místopředsedkyně Evropské komise. Kdo ji nahradí zatím není jasné, hnutí STAN nominovalo Danuši Nerudovou a Jozefa Síkelu.
Oblasti činnosti Věry Jourové
- řízení činnosti Komise týkajících se hodnot a transparentnosti andodržování zásad právního státu
- boj s dezinformacemi
- ochrana demokratického systému
- udržování dialogu s ostatními orgány EU
- koordinace Evropské občanské iniciativy
- monitorování uplatňování Listiny základních práv
