Článek
Déšť je pojmenováním pro proces, při kterém padají z oblaků srážky v podobě kapek.
Jak vzniká déšť
Nejvíce u nás prší v letních měsících, protože právě v tomto období jsou dobré podmínky pro vznik srážek. V teplejším vzduchu kondenzuje vodní pára, která vytváří oblačnost. Tam vznikají vodní kapičky a ledové krystalky, které se na sebe postupně chytají a spojují se. Když narostou do takové velikosti, že je oblaky již neudrží, začnou vypadávat a během cesty dolů postupně roztávají. Jednoduše řečeno prší. Při setkání se zemí kapky šíří do vzduchu příjemnou vůni z půdy.
Intenzita a druhy deště
Existují různé druhy deště, které se rozdělují podle intenzity a doby trvání. O déšť se jedná, pokud je průměr kapek padajících z nebe větší než 0,5 milimetru.
Menší kapky značí mrholení. Při trvalém dešti mají kapky většinou průměr 1 až 3 milimetry. Přívalový déšť (liják) můžeme zase definovat jako krátce trvající, ale velmi intenzivní déšť s kapkami o průměru až 6 milimetrů. Pokud kapky padají z oblaku typu cumulus, jde o přeháňky. Naopak trvalé srážky vznikají v jiném oblaku typu cumulonimbus. Při velmi intenzivním nebo příliš dlouhém dešti se zvyšuje riziko povodní, protože půda nebo kanály nestíhají vstřebávat vodu.
Podle radarové odrazivosti sledují pravděpodobnost srážek meteorologické radary.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstrahu v případě vydatných deštů a extrémních srážek.
Problém pro přírodu i člověka představuje tzv. kyselý déšť, který má oproti běžným hodnotám, které se pohybují mezi 5,6-6 pH, nízkou hodnotu pH (3-4 pH). Způsobují ho emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku, které jsou produkovány během spalování fosilních paliv (např. uhlí) nebo automobilovou dopravou. Oxid dusičitý dráždí sliznice a při vystavení vyšší koncentraci hrozí i otrava. Škodliviny v ovzduší sleduje Úsek kvality ovzduší ČHMÚ.
