Déšť

Déšť je pojmenováním pro proces, při kterém padají z oblaků srážky v podobě kapek.

Nejvíce u nás prší v letních měsících, protože právě v tomto období jsou dobré podmínky pro vznik srážek. V teplejším vzduchu kondenzuje vodní pára, která vytváří oblačnost. Tam vznikají vodní kapičky a ledové krystalky, které se na sebe postupně chytají a spojují se. Když narostou do takové velikosti, že je oblaky již neudrží, začnou vypadávat a během cesty dolů postupně roztávají. Jednoduše řečeno prší. Při setkání se zemí kapky šíří do vzduchu příjemnou vůni z půdy.

Existují různé druhy deště, které se rozdělují podle intenzity a doby trvání. O déšť se jedná, pokud je průměr kapek padajících z nebe větší než 0,5 milimetru.

Menší kapky značí mrholení. Při trvalém dešti mají kapky většinou průměr 1 až 3 milimetry. Přívalový déšť (liják) můžeme zase definovat jako krátce trvající, ale velmi intenzivní déšť s kapkami o průměru až 6 milimetrů. Pokud kapky padají z oblaku typu cumulus, jde o přeháňky. Naopak trvalé srážky vznikají v jiném oblaku typu cumulonimbus. Při velmi intenzivním nebo příliš dlouhém dešti se zvyšuje riziko povodní, protože půda nebo kanály nestíhají vstřebávat vodu.

Problém pro přírodu i člověka představuje tzv. kyselý déšť, který má oproti běžným hodnotám, které se pohybují mezi 5,6-6 pH, nízkou hodnotu pH (3-4 pH). Způsobují ho emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku, které jsou produkovány během spalování fosilních paliv (např. uhlí) nebo automobilovou dopravou. Oxid dusičitý dráždí sliznice a při vystavení vyšší koncentraci hrozí i otrava. Škodliviny v ovzduší sleduje Úsek kvality ovzduší ČHMÚ.