Článek
Bratři Cyril (rodným jménem Konstantin) a Metoděj byli byzantští teologové a misionáři. V rámci šíření křesťanství mezi Slovany v 9. století významně přispěli k rozvoji tohoto náboženství i vzdělanosti na Velké Moravě. Za svaté byli Cyril a Metoděj prohlášeni v roce 1880, řadí se mezi české a moravské patrony. Jejich svátek se jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Česku slaví 5. července.
Jak jsou otevřené obchody během svátků
Bratři užívali staroslověnštinu, která byla zdejším lidem srozumitelnější než latina. Konstantin vytvořil i první slovanské písmo zvané hlaholice, do staroslověnštiny bratři přeložili bibli a další liturgické knihy. Proto se jim přezdívá věrozvěstové, i když křesťanství už tehdy v českých zemích nebylo novinkou.
Odkud a kdy přišli
Na Velkou Moravu přišli v květnu 863 jako vyslanci z Byzance na pozvání knížete Rostislava, který se tím snažil omezit politický vliv Franků. Po úspěšných třech letech šíření křesťanství zamířili zpět do Konstantinopole, ale než tam dorazili, nastal v Byzanci převrat.
Proto odešli do Říma, kde se jim podařilo u papeže prosadit staroslověnštinu jako oficiální bohoslužebný jazyk. Konstantin zde vstoupil do kláštera a teprve tehdy přijal církevní jméno Cyril, poté však zemřel na tuberkulózu.
Metoděj se v roce 869 stal arcibiskupem nové panonsko-moravské arcidiecéze a vyrazil zpět na Moravu. Frankové ho však zřejmě ještě po cestě zajali a dlouho věznili. Až po zásahu papeže byl propuštěn a teprve roku 873 dospěl do cíle.
Za Metodějovo sídlo se často považují dnešní Sady u Uherského Hradiště. Arcibiskup zemřel v roce 885, ale není známo, kde je pochovaný.
