Článek
Článek 66 v českém ústavním rámci udává, jak má Senát a Poslanecká sněmovna postupovat v případě, že úřadující prezident není z vážných zdravotních důvodů schopen nadále zastávat úřad.
Co říká článek 66 Ústavy ČR
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
K aktivaci článku 66 je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů. Prezidentské pravomoci by pak přecházejí na další ústavní činitele – premiéra, předsedu Senátu a předsedu Poslanecké sněmovny parlamentu ČR.
Přenesení pravomocí prezidenta bylo do Ústavy zaneseno v průběhu 70. let minulého století, kdy tehdejší komunistická garnitura řešila, co s úřadujícím prezidentem Ludvíkem Svobodou. Ten kvůli vážné nemoci nebyl schopen prezidentský úřad vykonávat, ale rezignovat odmítal.
