České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě, jejíž historie sahá až na začátek 18. století.

Sídlo má v Praze v ulici Jugoslávských partyzánů. Skládá se z 8 fakult, z 6 vysokoškolských ústavů a dalších účelových zařízení a pracovišť.

Historie Českého vysokého učení technického sahá až do roku 1705, kdy požádal fortifikační odborník Christian Josef Willenberg císaře Leopolda, aby směl „šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati v umění inženýrském“.

Za datum vzniku ČVUT lze však brát až 18. leden 1707, kdy syn císaře Leopolda zaslal českým sněmovním komisařům reskript císaře Josefa I., ve kterém s návrhem souhlasil a poručil jej projednat. Až po znovuzaslání žádosti v roce 1716 byla 9. listopadu 1917 zřízena inženýrská profesura a Willenberg byl pověřen jejím vedením. Výuka začala 7. ledna 1718.

Dalším milníkem v historii byl rok 1798, kdy František Josef Gerstner podal návrh na založení technické univerzity. Sám Gerstner se stal v roce 1806 ředitelem Českého stavovského polytechnického ústavu, kde začala výuka 10. listopadu téhož roku.

V roce 1879 došlo ke změně názvu na Císařská a královská česká vysoká škola technická v Praze. Od roku 1902 mohly být ženy zapisovány jako řádné posluchačky.

Nynější České vysoké učení technické vzniklo 1. září 1920 jako svazek sedmi vysokých škol technických, od roku 1929 se stala součástí také Vysoká škola obchodní. Jako důsledek událostí roku 1939 byly české vysoké školy, včetně ČVUT, zavřeny. Výuka byla na ČVUT obnovena necelý měsíc po konci druhé světové války.

Po organizačních změnách, které na škole probíhaly v období 1950 až 1960, mělo ČVUT čtyři fakulty - strojní, stavební, elektrotechnickou a fakultu technické a jaderné fyziky. Postupem času přibyly i zbývající fakulty do podoby, kterou známe dnes.

Veškeré informace naleznete na webu Českého vysokého učení technického >>