Článek
Bouřka je souhrnem různých atmosférických jevů.
Jak se tvoří bouřka
Nejvhodnější prostředí pro vznik bouřek jsou horké oblasti s velkou vlhkostí. Nejvíce bouřek pozorujeme během léta a na konci jarních měsíců, kdy začínají stoupat teploty.
Působením slunečních paprsků dochází k oteplování vrstvy atmosféry. V důsledku toho začíná oteplený a vlhký vzduch stoupat směrem vzhůru, kde se vodní pára postupně ochlazuje. Následně se promění v kapalinu ve formě kapiček, čímž vznikne oblak. K tomu, aby došlo k bouřce, se musí zformovat bouřkový mrak, tzv. cumulonimbus.
Hromy a blesky
Bouřky jsou často doprovázeny dalšími jevy, mezi které patří zejména známé hřmění a blesky, podle kterých se může například zjistit, jak je bouře daleko. Dá se říct, že blesky nás na bouřku upozorňují vizuálně, zatím co hromy známým zvukem. Blesky jsou vlastně elektrické výboje, které vycházejí z mraků. Mezi další často vyskytující se jevy patří silné deště, nárazový vítr nebo kroupy.
Jak spočítat vzdálenost bouřky
Na případné nebezpečí poukazuje jak hlasitost hromu, tak i vzdálenost mezi uhozením blesku a hřměním. Pokud chceme zjistit, jak daleko je právě probíhající bouřka, můžeme si to spočítat. Počítáme vteřiny mezi tím, kdy uvidíme blesk a kdy uslyšíme hrom. Ty pak vydělíme třemi. To nám ukáže, kolik kilometrů je vzdálena.
Při riziku silných bouřek vydává Český hydrometeorologický ústav výstrahu. Poskytuje mimo jiné i aktuální snímky blesků.
Kam se schovat během bouřky
V případě silných bouřek se nedoporučuje chodit zbytečně ven. V případě, že nás zastihne bouřka nečekaně, když už venku jsme, měli bychom se schovat na bezpečné místo.
Nejlepší jsou budovy s hromosvodem. Neměli bychom se pohybovat na kopcích a jiných vyvýšených místech, u vody nebo v poškozených domech. K úkrytu také rozhodně nejsou ideální opuštěné stromy nebo kraj lesa. Vhodný je naopak hustý les nebo místo s nízkým porostem. Venku rozhodně nepoužívejte mobilní telefon ani jinou elektroniku.
