Článek
Antonín Zápotocký byl před kandidaturou na prezidenta redaktor, voják, politik, odborář i premiér. Úřad prezidenta Československa převzal po Klementu Gottwaldovi v březnu 1953. V červnu téhož roku inicioval tzv. měnovou reformu, která zemi uvrhla do chudoby.
Životopis Zápotockého
Jako druhý potomek z pěti se Ladislavu a Barboře narodil 19. prosince 1884. Vyrůstal v Záklonech u Kladna a nějakou dobu pracoval jako kameník, kterým se vyučil. V roce 1910 vstoupil do manželství s Marií Skleničkovou, která po jeho boku stála i coby první dáma Československa. Před svou politickou kariérou publikoval do časopisu na rodném Kladně a během 1. světové války byl členem Rakousko-uherské armády. S ženou měli dvě dcery, Marii a Jiřinu.
Vstup do politiky
Coby funkcionář sociální demokracie působil už na Kladensku, k aktuálnímu politickému dění měl tedy blízko. Nedlouho po vzniku Československa v roce 1918 byl Zápotocký jedním z příznivců levicového myšlení v rámci sociální demokracie. Později se spolu s dalšími pokusili o levicový puč, za což skončil ve vězení. Patřil do "proudu" Bohumíra Šmerala, který Komunistickou stranu Československa (KSČ) odtrhnul od sociálních demokratů.
Zápotocký byl jedním z těch, co vítali únorový převrat 1948. Tyto události mu přinesly post místopředsedy a později i předsedy vlády, tím jeho postup ale nekončil. Po smrti Gottwalda byl 21. března 1953 zvolen v pořadí pátým prezidentem Československa.
Měnová reforma
Měnová reforma československé koruny proběhla 1. června 1953. Předcházela jí velká ekonomická krize způsobena 2. světovou válkou, kdy lidé sice měli peníze, ale na trhu nebyl dostatek spotřebního zboží, za které by je mohli utratit. Měnová reforma měla tuto situaci zvrátit. Jejím cílem bylo upřednostnit pracující lid nad buržoazií, zrušit přídělový systém a zničit černý trh. Skutečné důsledky byly ale fatální.
Mzda se snížila na pětinu, vklady a pojištění až na dvacetinu a úspory občanů až na padesátinu původní hodnoty. Měnová reforma naplnila kapsy státních příslušníků, běžným občanům ale nezůstalo nic. Výsledkem byla těžká chudoba napříč celou zemí. Státu se díky nabytým financím sice podařilo anulovat státní dluh, technicky ale došlo ke státnímu bankrotu.
Zajímavosti z života prezidenta Zápotockého
- Byl synem průkopníka českého dělnického hnutí
- Jakožto vyučený kameník se podílel na dostavbě svatovítské katedrály v Praze
- Byl spisovatelem, jeho autobiografické romány se těšily zájmu hlavně během 50. let
- Mezi jeho nejznámější knihy patří Vstanou noví bojovníci (1949) či Rudá záře nad Kladnem (1953)
- Za pokus o přechod hranic do Polska v roce 1939 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen
- Na veřejnosti působil skromně a lidsky, ve skutečnosti ale spolu s ostatními nese plnou odpovědnost za zvěrstva, která provázela únorový převrat v roce 1948
Antonín Zápotocký setrval na pozici prezidenta čtyři roky. Zemřel 13. listopadu 1957, příčinou smrti byl infarkt. Urna s jeho ostatky je uložena v rodinné hrobce poblíž Strašnického krematoria v Praze.
