Článek
Funkcionář Komunistické strany Československa (KSČ) Antonín Novotný byl 19. listopadu 1957 zvolen šestým prezidentem Československa. Od jiných komunistů se odlišoval výjimečně neradikální vládou, vztah k režimu v sobě ale stejně nezapřel.
Životopis československého prezidenta
Celým jménem Antonín Josef Novotný se narodil 10. prosince 1904 do chudé věřící rodiny na pražských Letňanech. Vyučil se zámečníkem a pracoval jako dělník. Patřil do prvorepublikové generace komunistů, kteří se k moci dostali po 2. světové válce. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou a rok poté se jim narodil syn Antonín mladší.
Postup v KSČ
Novotného postup v rámci struktury komunistické strany postupně gradoval. V roce 1921 do strany vstoupil a několik let nato mu do klína připadl post tajemníka. Během války byla činnost strany pozastavena a sám Novotný byl nacisty zatčen a v letech 1941-45 vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po válce se stal ústřední osobností stranické organizace v Praze. Díky vysokému postavení se z velké části "zasloužil" o události, které do Československa přinesl únor 1948.
Únorový převrat v zemi ukotvil komunistický režim. Život v Československu se začal až nápadně podobat tomu v Sovětském svazu, čemuž chtěl Novotný zabránit. V roce 1960 vyhlásil amnestii a propustil tak na svobodu velkou část vězňů, kteří byli odsouzeni v politických procesech 50. let. Poměry ve společnosti se uvolňovaly, a to především v kulturní sféře. Jako důsledek svých činů byl Novotný vyloučen ze strany a na pozici tajemníka KSČ jej nahradil Alexandr Dubček.
Jen pár měsíců před srpnovou invazí 1968 bylo Novotnému pozastaveno členství ve straně, odepřen prezidentský mandát a mimo to byl kompletně vyřazen z politického života. Členství mu bylo vráceno v období normalizace, zůstal už ovšem v ústraní. 28. ledna 1975 zemřel na selhání srdce.
