Článek
Tělovýchovné a tělocvičné jednoty, sportovní kluby, centra a sokolovny, to vše jsou zařízení, která jsou již několik měsíců z nařízení vlády v rámci covidových opatření zavřená. I přes to ale jimi spravované prostory vyžadují neustálou údržbu, která nese i stálé finanční náklady.
Po roce omezeného, či úplně zastaveného provozu už ale správci sportovišť nemají z čeho náklady pokrýt. Příjem mají totiž nulový a řada jich neobdržela ani kompenzace za minulý rok, protože na ně v rámci vypsaných programů jednoduše nemají nárok – nesplňují daná kritéria.
Státní podpora, tak jak je vypsaná, podle názoru zástupců České unie sportu a České obce sokolské nezohledňuje specifické prostředí, které to sportovní v rámci podnikatelského sektoru bezpochyby je.
„Sportoviště jako tenis, beachvolejbal, badminton nebo florbal mají náklady na metr čtvrteční v podobě 4 korun na den. Jedná se o fixní náklady bez výplat a mezd. V našem případě to dělá nějakých 130 tisíc korun denně a jsme zavření 130 dnů, vynaložili jsme tedy za toto období na fixních nákladech téměř 17 milionů korun. Jen částečně si můžete pomoci dotačními programy jako Covid-nájemné a Covid-uzavřené provozy, ale ne všechny spolky na tyto programy dosáhnou,“ uvedl Jakub Strnad, výkonný sekretář pražského sportovního klubu Hamr.
Na podporu nedosáhnou konkrétně ta sportovní zařízení, jež nejsou podnikatelskými subjekty. Jedinou možností kompenzací je pro ně tak podpora na počet zaměstnanců. V případě, kdy naprostá většina klubů či jednot má ale většinu pracovníků na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce, je ale i tento program pro většinu zařízení nedosažitelný.
„Za energie a nájemné platíme stovky tisíc korun ročně. Situace je příšerná, musíme si neustále půjčovat z jiných zdrojů. Pro neziskové sportovní spolky je to neudržitelné. V tuto chvíli nemáme skoro žádný příjem, ale platit náklady za energii a podobně musíme,“ řekl pro ČUS předseda pražského Squash clubu Strahov Tomáš Cvikl.
Poslední záchranou pro sportoviště, která jsou zavřená už od října minulého roku, může být dotační program na provoz a údržbu sportovních zařízení, který vypsala Národní sportovní agentura. Mezi jednotlivé sportovní subjekty plánovala původně NSA rozdat 400 milionů korun. Podle České unie sportu a České obce sokolské by byla ale i taková částka, vzhledem k situaci, nedostačující.
„Jsme moc rádi, že agentura tento klíčový program po několika letech znovu vypsala, je to známka odborného zájmu o problematiku, ale navržená alokace by se podle nás měla navýšit. A to také z toho důvodu, že většina sportovních subjektů nesplňovala podmínky pro kompenzace z covidových dotačních programů. Jsme v kritické situaci, protože mnoho jednot za poslední čtyři roky nedostalo žádný příspěvek od státu na údržbu. A to je průměrné stáří českých sportovišť téměř 50 let. Proto je naše představa razantního navýšení letošního programu na provoz a údržbu,“ vyjádřil se Miroslav Jansta, předseda České unie sportu.
Podporu od státu uvítá i Česká obec sokolská. „Také sokolovny po celé republice podporu z nového programu nedočkavě vyhlížejí. Je to po dlouhodobém výpadku tohoto programu zásadní posun, za který jsme rádi. Obzvláště v této situaci je potřeba, aby sportovní infrastruktura dostala výraznou podporu. Věřím, že se to společnosti mnohonásobně vrátí,“ uvedla starostka ČOS Hana Moučková.
Česká unie sportu již zaznamenala přes dva tisíce žádostí o podporu. Podle zástupců Sokola a ČUS je tak zřejmé, že pokud by Národní sportovní agentura program nenavýšila, neunikla by krachu řada sportovních klubů či tělovýchovných jednot. Ty přitom na podporu od státu čekají jako na poslední možnou záchranu.
„Vzhledem k naprosto utlumené činnosti a uzavření našich prostor jsme v dluhu více než jeden a půl milionu korun, a to právě v oblasti provozu a údržby. Bohužel se na tyto náklady nedají použít peníze z programu Můj klub. Nový program tedy určitě využijeme do maximální míry,“ uvedl starosta nejpočetnější sokolské obce Sokol Brno I Martin Vlk.
Vzhledem k velkému zájmu ze strany klubů se Národní sportovní agentura rozhodla reagovat. „Poté, co jsme viděli ohromný zájem žadatelů v tomto novém programu, jsme se rozhodli, že navýšíme alokaci o 150 milionů korun. Celkově by se tedy jednalo o alokaci 550 milionů,“ potvrdil Seznam Zprávám Jakub Večerka, mluvčí NSA.
Sportovním klubům na pokrytí nákladů spojených jen s údržbou vlastních prostor nepomůžou ani členské příspěvky, které navíc chtějí někteří sportovci vrátit. „Bohužel u některých klubů probíhají spory – rodiče chtějí vrátit peníze za členské příspěvky, protože v současné době není možné s dětmi trénovat. Přitom praxe v neziskových spolcích je taková, že se platí jednou za rok členské příspěvky, aby mohly být součástí sportovního spolku. To někteří rodiče nechápou,“ přiblížil současnou situaci Vít Mařík, předseda pražského Beachclubu Strahov.
