Zvýšením sazeb se rozpoutá peklo na zemi, říká bývalý bankéř

Centrální banka chystá úrokový skok z 0,75 procenta na 1,25 procenta, bankéře totiž znervózňuje, jak se inflace vymyká z kontroly a jak si Češi začínají zvykat, že je vyšší, než ČNB chce.

Podle bývalého ředitele Komerční banky však zvýšení sazeb nejen zdraží úvěry a hypotéky. „Zpomalíme si růst. Máme korunu, ne euro. A ta v reakci na růst sazeb jednoznačně posílí. Nejsou čipy, není nic, lidé nechtějí pracovat a my v téhle situaci jdeme polít ekonomiku ledovou vodou,“ upozorňuje Vávra na jeden z důsledků.

Hlavní příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Svět chce po pandemii dohnat to, co zameškal. A tenhle problém podle exbankéře zvýšení sazeb nevyřeší.

„Ten efekt, který hledají, a to zpomalit ekonomiku, předejít nárůstu cen, nebude fungovat. Protože inflace nám nenarostla proto, že by nám HDP rostl o šest procent. Ale proto, že není například překližka, a tak ji všichni přeplácejí,“ upozorňuje Vávra.

Celý příští rok tak podle něj bude inflace oscilovat mezi pěti a sedmi procenty, což podle něj není nebezpečné. „Taková inflace nás nejde zabít. Zabije nás nekompetentní reakce na ni. Důležité je, abychom nebyli překvapováni,“ tvrdí bývalý šéf Komerční banky.

A to se neděje. Zvýšení sazeb se očekává, radní ho avizují. Komerční banky tak podle Vávry jen „vymění ceníky“ hypoték a úvěrů. Lidé to pocítí zhruba za rok.

„ČNB ovlivňuje krátkodobé sazby, typicky jednodenní. Ty dlouhodobé, za které si půjčujeme hypotéky, ovlivňuje inflační očekávání. ČNB může na krátkém konci provazu udělat cokoli, ten dlouhý konec si ale bude dělat, co chce, bez ohledu na ni. Cokoli udělají dneska, se do našich smluv propíše za rok,“ říká exbankéř.

Koho vyšší sazby zaskočí, budou majitelé hypoték, kteří si je vzali „na krev“.

„Spousta nemovitostí byla nakoupená za hypotéky, které si lidé vzali ze všech sil a s vypětím široké rodiny. Ale napočítali si splátky tak, že jim vychází při nízkých úrokových sazbách. Ale až jim ČEZ v tom vysněném bytě zdraží elektřinu, což se stane třeba už zítra, až jim ČNB způsobí, že jim komerční banka přepočítá splátku hypotéky, tak v těch rodinách nastane ouvej,“ varuje ekonom Vávra.

Co teď probíhá za zdmi ČNB? Je tam klid, který centrální bankéři navenek dávají najevo, nebo přece jen trochu panika?

Panika tam určitě není. ČNB patří v České republice k tomu nejlepšímu, co tu máme. Kdyby tu všechno běželo jako ČNB, tak by to byla procházka růžovou zahradou.

Jenže v predikci inflace na srpen se ČNB celkem přepočítala. Předpovídala inflaci tři procenta a ta byla nakonec o celé procento vyšší. Žádná nervozita, že to nevychází, jak předpověděli?

Nervózní nejsou. To, co sledujeme, je učebnicový scénář. Já jsem je v předchozí odpovědi pochválil, ale dnes je chválím naposledy.

Na stránkách České národní banky, která stabilitu cen hlídá, je takový tachometr inflace. Modrý ideál je 2 %, šedivé toleranční pásmo od 1 až do 3 %. Ale ručička je vychýlená mimo něj do rudého sektoru, aktuálně na 4,1 %. Nejde do tuhého?

Do tuhého nejde. Na tom obrázku totiž nemají ani covid, ani reakci důležitých světových hráčů Fed a ECB (americká a Evropská centrální banka, pozn. red.), důležitých světových hráčů. Proto obrázek nevystihuje to, čeho bychom se měli bát. A právě to se chystají ignorovat, tak už je chválit nebudu.

A čeho bychom se měli bát?

Inflace je index růstu spotřebitelských cen. To, co platíme venku, u benzinových pump, částečně nájemné. To, co nám odsává bankovky z peněženky. A jak se ceny z měsíce na měsíc nebo z roku na rok mění, to udává tempo inflace. Ale co inflaci způsobuje, a tudíž jak s ní bojovat, na tom shoda nepanuje. My jsme v tomhle světová kuriozita, jdeme bojovat s něčím, co ubojovat nejde. A poškodíme při tom spoustu věcí. Je to nejen zbytečné, je to kontraproduktivní.

Ale to je přece úkol ČNB – bojovat s inflací, pečovat o stabilitu cen.

To je právě to neštěstí českého resortismu, který bude vytesán na náhrobku ČR, který bychom už měli pomalu vztyčovat. Na covidu to bylo krásně vidět. Ministerstvo zdravotnictví dělalo všechno dobře, ale 30 000 lidí umřelo. Ministerstvo školství dělalo všechno dobře, ale děti byly rok a půl doma. Ministerstvo průmyslu dělalo všechno skvěle, ale ekonomika se zastavila. Každý, kdo má nějakou odpovědnost – a ČNB ji má –, si tady dá klapky na oči, jde se starat o svůj pašalík a rezignuje na to kolem.

Tipl byste, kolik byla inflace v roce 1993?

V roce 1993 byla inflace vysoká, protože byly vysoké úrokové sazby. Odcházeli jsme od systému daně z obratu na systém daně z přidané hodnoty a liberalizovali jsme ceny. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby byla tehdy inflace dvouciferná. 16 procent?

Dokonce 20,7 procenta. Jak si na to pamatujete? Z dnešního pohledu, kdy máme inflaci přes čtyři procenta, to zní trochu jako apokalypsa…

Tohle ještě není obří inflace. Je to zvládnutelné, USA si to samé zkusily někdy v roce 1980. Inflace je jedna, ale příčiny jsou různé. A ta příčina osmdesátková, devadesátková i ta dnešní je stejná.

Že máme málo materiálu, zboží, lidí, nestíháme vyrábět?

Když stavíte dům, potřebujete překližku nebo železo. Když musíte stavět, pak je ta cenová elasticita vysoká, zatnete zuby a jdete tu překližku nebo železo koupit, byť stojí čtyřikrát víc, máte rozhrabaný byt. Úrokovými sazbami to nejde porazit. ČNB vám nepomůže tím, že vám zvýší hypotéky.

Co se bude dít v komerčních bankách, až ve čtvrtek po bankovní radě vystoupí Jiří Rusnok a ohlásí: Úroková sazba se zvyšuje dejme tomu o půl procenta?

Ve všech bankách jen pokývnou hlavami, nebude to šok. Za to je musím pochválit. ČNB to signalizovala, nesnaží se trhy nachytat a nás šokovat. Za to bych jí dal zase jedničku.

Takže banky jen vymění ceníky úvěrů a hypoték? Jak rychle?

V podstatě jen vymění ceníky. ČNB ovlivňuje krátkodobé sazby, typicky jednodenní. Ty dlouhodobé, za které si půjčujeme hypotéky, ovlivňuje inflační očekávání. ČNB může na krátkém konci provazu udělat cokoli, ten dlouhý konec si ale bude dělat, co chce, bez ohledu na ni. Cokoli udělají dneska, se do našich smluv propíše za rok.

Takže zastavit rychlý růst cen, aspoň v budoucnu, se nepodaří?

Ten efekt, který hledají, a to zpomalit ekonomiku, předejít nárůstu cen, nebude fungovat. Protože inflace nám nenarostla proto, že by nám HDP rostl o šest procent, ale proto, že není třeba překližka, a tak ji všichni přeplácejí. Až za dva roky bude, tak budou všechny banky, které sazby nezvedly, tedy Fed, ECB a zbytek světa kromě ČNB, poplácány daňovými poplatníky po zádech: Díky, že jste nás neobrali o jeden bazický bod růstu. U nás to bude naopak.

Zpomalíme si zvýšením sazeb růst?

Zpomalíme si růst. Máme korunu, ne euro. A ta v reakci na růst sazeb jednoznačně posílí. Nejsou čipy, není nic, lidé nechtějí pracovat a my v téhle situaci jdeme polít ekonomiku ledovou vodou. Zvýšením sazeb se rozpoutá peklo na zemi.

Jaké peklo?

Spousta nemovitostí byla nakoupená za hypotéky, které si lidé vzali ze všech sil a s vypětím široké rodiny. Ale napočítali si splátky tak, že jim vychází při nízkých úrokových sazbách. Ale až jim ČEZ v tom vysněném bytě zdraží elektřinu, což se stane třeba už zítra, až jim ČNB způsobí, že jim komerční banka přepočítá splátku hypotéky, tak v těch rodinách nastane ouvej.

Mohou proti tomu něco udělat ještě teď?

Mohou si sehnat druhé zaměstnání a snad to přežijí.

Fixovat úroky, na to je pozdě?

Určitě ne, bude hůř. Všechno, co kdo dokáže zafixovat, jak na elektřině a plynu, tak na ceně peněz, tak prosím vás běžte a zafixujte to dneska na co nejdelší období.

Hodně lidí si myslí, že inflace poroste až do nebe. Jak se stlačují inflační očekávání? Lidé si řeknou, že za tři procenta už si hypotéku prostě nevezmou?

Ani si to říct nemusí, ne každý si to umí spočítat. Řeknou jim to jejich banky. Scoring klientů mají výborně zpracovaný, tou jejich excelovou tabulkou prochází každý z nás svlečený donaha. Banky přesně vědí, co si můžeme a nemůžeme dovolit, byť si to my třeba nemyslíme. Ten, kdo bude zvedat výstražný červený terčík, budou komerční banky. A ty hypotéky neposkytnou. O tyhle lidi největší strach nemám.

A o koho obavy máte?

Mám obavy o lidi, kteří už v té hypotéce jsou. Vzrostou jim všechny životní náklady. A aby nastal skutečný armagedon, úplně stačí jen to, aby ČNB dosáhla svého cíle a zkrotila ceny nemovitostí. Když totiž v téhle situaci, kdy splátka všech nákladů spojených s bydlením tvoří téměř sto procent vašeho disponibilního příjmu, se hodnota vašeho zajištění propadne, musí vás komerční banka požádat o dozajištění nebo vám zvýší úrokovou sazbu. Je to taková papírová válka. Někde někdo Na Příkopě (sídlo ČNB, pozn. red.) v excelové tabulce předělá čísla a lidé budou chycení v pasti. Banka řekne: vaše obydlí nemá cenu šesti, ale čtyř milionů, tak nám dozajistěte dva miliony. A nevím, jak to lidé udělají…

No ale pomůže to uklidnit ceny, když lidé dostanou méně hypoték?

Kdybychom si za to pořídili klid a mír, tak bychom si řekli: toto byl náklad a to je zisk. My ale za tento pekelný náklad nezískáme nic. Nic pozitivního se nestane a to mě nesmírně dráždí.

Ve Venezuele na jaře vydávali kvůli inflaci bankovky v hodnotě čtvrt, půl a jeden milion bolívarů. Hyperinflace u nás je, předpokládám, vyloučená?

V 70. letech Milton Friedman popsal, že za inflaci nemůže ani hospodářský cyklus, ani šoky na straně nabídky, ale je to věc peněz. Inflace se plus minus rovná objemu peněz v ekonomice a rychlosti jejich oběhu. To je počet cyklů, kolikrát se bankovka za rok vymění za reálné zboží, za pivo, auto, notebook. V USA to umíme dobře měřit, tam se stodolarovka podívá mezi lidi šestkrát za rok. Druhá věc je, kolik bankovek v ekonomice je.

A těch je tam teď extrémně hodně, během pandemie je tam vlády napumpovaly.

Bezprecedentně hodně. Ale nevyměňují se nám. Když se podíváte na nárůst bankovních vkladů, tak peníze, které stát nahází dodatečně do ekonomiky, nekončí v transakcích, které by měly za následek konec inflace. Zrušení superhrubé mzdy nevyhnalo lidi do obchodů, aby koupili dětem nové džíny. Lidé vládě nevěří, že bude líp. Mají z budoucnosti divný pocit. Byli zvyklí, že se dřív řešil schodek deset dvacet miliard…

A dnes se řešil i půl bilionu. Fakt lidé vnímají něco tak nepředstavitelného, jako je stamiliardový schodek veřejných financí?

Slyším to i od studentů, kteří jsou vyděšení, že jsme schopní jim budoucnost prožrat, ne proinvestovat, ale prožrat, než vylezou z „vejšky“.

Tím, že ČNB sazby zvýší, oběh peněz nerozjede. Naopak.

Nerozjede se oběh peněz, nevyřeší se ani cena překližky na světových trzích. Nešťastníci, kteří musí dokončit projekty, nakoupí tu ultradrahou překližku a cena bytu se zvýší. Ale co se zároveň stane? Nepůjdou už na pivo, protože jim na něj nezbyde. Takže cena piva klesne. Všechny banky světa říkají, že tato vlna inflace je způsobena otevíráním ekonomiky po covidu a zpřetrhanými dodavatelskými řetězci po covidu.

Takže monetárními a fiskálními nástroji je ten problém neřešitelný?

Ta loď s překližkou z Číny rychleji nepopluje, i kdyby měl pan Rusnok nevím jaký projev. Místo aby uklidňovali občany, že nám inflace skáče nad pětky, šestky, sedmičky, ČNB nalistuje kapitolu 1 a chystá se říznout do sazeb. Za mě nesmysl, je to naprosto špatně.

Takže sazby půjdou do konce roku i v roce příštím nahoru dál?

Jo jo, my jsme nešťastná ekonomika. Václav Klaus to myslel dobře, když nás otevřel světu. Obří problémy s korunou jsme v devadesátkách přežili. Ale už navždy se o tom, co se v Česku stane, rozhoduje v Německu, v Číně. Těch lodí z Číny k nám příští rok doplave ještě míň a my jsme se všichni těšili, že se to vyřeší. Bojovat proti monstru změnou úrokových sazeb je naivní.

A jak rychle inflace poroste?

ČNB má cíl směřovat inflaci kolem dvou až tří procent. To se ani teoreticky stát nemůže. To by znamenalo katastrofu. A nikdo by to nepotřeboval. To by se podařilo jen za cenu záporného růstu HDP a za cenu nezaměstnanosti. Inflace se celý příští rok bude pohybovat mezi pěti a sedmi procenty. Ale je to jedno. Taková inflace nás nejde zabít. Zabije nás nekompetentní reakce na ni. Důležité je, abychom nebyli překvapováni.