Článek
Samec rysa ostrovida se v Moravském krasu pohybuje na ploše kolem 280 kilometrů čtverečních a podle předběžných výsledků ze sledovacího obojku, které zpracovali odborníci z brněnské Mendelovy univerzity, přešel zhruba pětsetkrát silnici. V daných místech přitom projede i přes pět tisíc aut za den. „To každý rys nedokáže. Svědčí to o jeho individuálních schopnostech a získaných zkušenostech,“ řekl Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě.
Vědci šelmu pojmenovali Kryštof, v chráněné krajinné oblasti se pohybuje už dva roky. Samec ukázal, že se jedinec jeho druhu dokáže adaptovat v oblasti podstatně ovlivněné lidskou aktivitou. „Je ale otázka, jestli by tu mohla fungovat nějaká životaschopná rysí populace. Nevíme, zda by se tu samice a mláďata dokázaly přizpůsobit stejně dobře jako on,“ doplnil Duľa.
Hlavním zdrojem potravy jsou pro mladého rysa zejména srnci, případně mufloni. Snižuje tak jejich počet, což má dobrý vliv na lesní porost. Bez šelmy jako je Kryštof by totiž srnci, mufloni a další kopytníci neměli v dané oblasti přirozeného nepřítele, beze strachu by spásali stromy a keře a tím ničili některé části lesa. „Data o tom, jak se rysovi daří, jsme získali z telemetrického obojku, což je zařízení, díky němuž můžeme intenzivně monitorovat zvířata a dozvědět se, kde se pohybují, co dělají nebo co žerou. Díky obojku jsme ho mohli i najít a zjistit, jestli je v pořádku,” vysvětlil Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Jeho největší tuzemská populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů. Největší nebezpečí pro rysy představují kromě aut na silnicích a nemocí i pytláci. Právě kvůli tomu brněnští vědci nezveřejnili žádné detailní informace o rysových oblíbených lokalitách.
